Létání Vám vyprázdní peněženku, možná i postel, ale zato naplní život.
Jan Macháček 2007

Podzimní létání

Je tu podzim se vším všudy. Dny jsou většinou větrné a studené a chodit létat po práci už nejde, rychle se stmívá. Létání si tak nechávám až na víkendy. Jenže ani tehdy to nemusí vždy vyjít. Třeba včera - bylo celý den tak větrno a zima, že se mi ven vůbec nechtělo. Za to dnes ráno, když jsem vykoukl rozespale z okna a uviděl to tiché bezvětří a světlé mraky bez deště, jsem na louku vyrazit musel. Šli i Pavel a Péťa a tak jsme létali v již klasickém složení.

Když jsme dorazili na naše místo, podmínky byly téměř ideální (s přihlédnutím k aktuálnímu ročnímu období). Nepršelo, vítr prakticky nefoukal a tráva byla skoro suchá. Vzhůru do vzduchu. Létalo se dobře, tedy až na omrznuté prsty na páčkách vysílače. Sem tam vykouklo i sluníčko, bezvadná věc na zimou zkřehlé tělo a zlepšení nálady. Péťa už se Sky Lady uletěla několik dlouhých okruhů kolem nás a také přistání byla lepší než kdy jindy. Už to nebude dlouho trvat a bude létat jako ostřílený pilot. K tomu jí určitě pomůže i nový Optic 6, se kterým dnes prvně létala. Jednou se jí ale povedlo zaletět daleko za nás a nepěkně spadnout na jednu zahradu zahrádkářské kolonie. To se paradoxně stalo osudným i mně, protože jsem to celé sledoval a úplně zapomněl na to, že ve vzduchu mám i své letadlo. Až při jeho setkání se zemí jsem si uvědomil, na jak dlouho jsem se na Sky Lady zahleděl. Naštěstí ani jedno letadlo nedopadlo tak špatně jak by mohlo a lejdyna to odnesla jen proraženým kuželem vrtule a můj Easy Fly mírně ohnutou hliníkovou trubkou spojující křídla. Oba jsme mohli pokračovat v létání jen s malými opravami. Ke konci začal foukat vítr, takže moje létání připomínalo spíš pouštění draka, protože jsem nejednou ve vzduchu doslova stál. Na 20 sekund motorového letu jsem tak vydržel několik minut ve vzduchu.

Když Péťa definitivně dolétala, šel do vzduchu i Pavel s křídlem a začal pořádně řádit. Létal hlavou dolů, prováděl krkolomné loopingy, řítil se k zemi, aby vzápětí zase stoupal kolmo vzhůru a jeho motor nám neustále bzučel nad hlavou, jakobychom přihlíželi kolem projíždějícím formulím 1. Za 12 minut, co byl ve vzduchu, měl 11 minut s motorem. Křídlo je opravdu bláznivá věc a když se to s ním umí, je to paráda.

Tak tolik report z dnešního létání. Chtěli jsme zajít létat i odpoledne, ale zatáhlo se a občas sprchne a riskovat zmoknutí s letadlem nechceme. Takže zase až za týden..

0 komentářů: