Včera odpoledne, protože se mi už nechtělo chodit až na louku, jsem se rozhodl, že vyzkouším místo oblíbené především mezi kombatáři - vyhlídku v Bohnicích (oficiálně prý hradiště Na Farkách). Počasí bylo nádherné, škoda jen, že vítr nefoukal malinko víc. Bohužel na vyhlídce bylo spousta lidí a tak jsem se s modelem musel uchýlit na samý okraj vyhlídky, což se později ukázalo jako ne příliš vhodné co do velikosti letového prostoru, který byl značně omezený kvůli přihlížejícím lidem (nad lidmi se nelétá, že? :-) ) a vysokým stromům po straně. Zalétal jsem si pěkně, ale moc jsem si to neužil, protože jsem měl obavy z toho, aby se něco nepokazilo, a také aby mi při přistání nesebral letadlo pes. Nakonec bylo vše bez problémů, lidé se bavili a přistání byla bez problémů. Další výlety na vyhlídku si už ale rozmyslím a znova půjdu snad jen za větrného počasí, kdy tam bude prázdno a aspoň vyzkouším "svahové" létání.
Ultramat 10
Od pátku mám konečně vlastní nabíječku - Ultramat 10 od Graupnera. Kromě vybíjení a omezené maximální nabíjecí doby na 300 minut je dokonalá :-) Pro moje potřeby naprosto dostačující nabíječka s displejem zobrazujícím všechna důležitá data. Poměr cena/výkon je v tomto případě skvělý. Zakoupil jsem ji rovnou s balancérem, takže o můj akumulátor je bezvadně postaráno.
Jak jsem chytal letadlo
Člověk by neřekl, jak může být létání za mlhy zábavné. Nedá se létat daleko ani vysoko, takže je spousta času na blbnutí při zemi. Už delší dobu jsem chtěl vyzkoušet to, co jsem viděl v jednom videu z youtube.com. Týpek chytá Easy Glidera ze vzduchu přímo do ruky. Dnes k tomu byly podmínky nanejvýš vhodné (úplné bezvětří a nízká dohlednost cca 300 m) a tak jsem se dlouho nerozmýšlel. Nejprve bylo třeba zkusit přiblížení na sebe. Musel jsem najít správnou výšku (model musí letět optimálně cca 20 cm nad hlavou) a rychlost (co nejnižší). Po asi 5 minutovém zkoušení jsem konečně model chytil. Nebylo to sice úplně ono, ale povedlo se. Další pokus už byl hezčí, ale nejvíc se mi povedlo třetí a poslední chycení. Letěl jsem si letadlem někam na břicho a až těsně před sebou jsem výškovou přizvedl čumák a letadlo doslova sebral ze vzduchu těsně před ztrátou vztlaku.
Přestože je chytání takového modelu ze vzduchu asi k ničemu, na to, aby člověk zažil příjemný pocit vzrušení a adrenalinu v krvi ze své pilotáže to při prvních pár pokusech stačí až až. Přesto upozorňuji, že jde o manévr velmi nebezpečný a rozhodně není vhodný pro piloty začátečníky.
Přestože je chytání takového modelu ze vzduchu asi k ničemu, na to, aby člověk zažil příjemný pocit vzrušení a adrenalinu v krvi ze své pilotáže to při prvních pár pokusech stačí až až. Přesto upozorňuji, že jde o manévr velmi nebezpečný a rozhodně není vhodný pro piloty začátečníky.
Kde teď létáme
Už nějakou dobu zde píši o naší nové louce, na které létáme. Nachází se nedaleko našeho původního místa, jen je o trochu blíž a je nesrovnatelně lepší. Můžete se na ni podívat na mapy.cz.
Podzimní létání
Je tu podzim se vším všudy. Dny jsou většinou větrné a studené a chodit létat po práci už nejde, rychle se stmívá. Létání si tak nechávám až na víkendy. Jenže ani tehdy to nemusí vždy vyjít. Třeba včera - bylo celý den tak větrno a zima, že se mi ven vůbec nechtělo. Za to dnes ráno, když jsem vykoukl rozespale z okna a uviděl to tiché bezvětří a světlé mraky bez deště, jsem na louku vyrazit musel. Šli i Pavel a Péťa a tak jsme létali v již klasickém složení.
Když jsme dorazili na naše místo, podmínky byly téměř ideální (s přihlédnutím k aktuálnímu ročnímu období). Nepršelo, vítr prakticky nefoukal a tráva byla skoro suchá. Vzhůru do vzduchu. Létalo se dobře, tedy až na omrznuté prsty na páčkách vysílače. Sem tam vykouklo i sluníčko, bezvadná věc na zimou zkřehlé tělo a zlepšení nálady. Péťa už se Sky Lady uletěla několik dlouhých okruhů kolem nás a také přistání byla lepší než kdy jindy. Už to nebude dlouho trvat a bude létat jako ostřílený pilot. K tomu jí určitě pomůže i nový Optic 6, se kterým dnes prvně létala. Jednou se jí ale povedlo zaletět daleko za nás a nepěkně spadnout na jednu zahradu zahrádkářské kolonie. To se paradoxně stalo osudným i mně, protože jsem to celé sledoval a úplně zapomněl na to, že ve vzduchu mám i své letadlo. Až při jeho setkání se zemí jsem si uvědomil, na jak dlouho jsem se na Sky Lady zahleděl. Naštěstí ani jedno letadlo nedopadlo tak špatně jak by mohlo a lejdyna to odnesla jen proraženým kuželem vrtule a můj Easy Fly mírně ohnutou hliníkovou trubkou spojující křídla. Oba jsme mohli pokračovat v létání jen s malými opravami. Ke konci začal foukat vítr, takže moje létání připomínalo spíš pouštění draka, protože jsem nejednou ve vzduchu doslova stál. Na 20 sekund motorového letu jsem tak vydržel několik minut ve vzduchu.
Když Péťa definitivně dolétala, šel do vzduchu i Pavel s křídlem a začal pořádně řádit. Létal hlavou dolů, prováděl krkolomné loopingy, řítil se k zemi, aby vzápětí zase stoupal kolmo vzhůru a jeho motor nám neustále bzučel nad hlavou, jakobychom přihlíželi kolem projíždějícím formulím 1. Za 12 minut, co byl ve vzduchu, měl 11 minut s motorem. Křídlo je opravdu bláznivá věc a když se to s ním umí, je to paráda.
Tak tolik report z dnešního létání. Chtěli jsme zajít létat i odpoledne, ale zatáhlo se a občas sprchne a riskovat zmoknutí s letadlem nechceme. Takže zase až za týden..
Když jsme dorazili na naše místo, podmínky byly téměř ideální (s přihlédnutím k aktuálnímu ročnímu období). Nepršelo, vítr prakticky nefoukal a tráva byla skoro suchá. Vzhůru do vzduchu. Létalo se dobře, tedy až na omrznuté prsty na páčkách vysílače. Sem tam vykouklo i sluníčko, bezvadná věc na zimou zkřehlé tělo a zlepšení nálady. Péťa už se Sky Lady uletěla několik dlouhých okruhů kolem nás a také přistání byla lepší než kdy jindy. Už to nebude dlouho trvat a bude létat jako ostřílený pilot. K tomu jí určitě pomůže i nový Optic 6, se kterým dnes prvně létala. Jednou se jí ale povedlo zaletět daleko za nás a nepěkně spadnout na jednu zahradu zahrádkářské kolonie. To se paradoxně stalo osudným i mně, protože jsem to celé sledoval a úplně zapomněl na to, že ve vzduchu mám i své letadlo. Až při jeho setkání se zemí jsem si uvědomil, na jak dlouho jsem se na Sky Lady zahleděl. Naštěstí ani jedno letadlo nedopadlo tak špatně jak by mohlo a lejdyna to odnesla jen proraženým kuželem vrtule a můj Easy Fly mírně ohnutou hliníkovou trubkou spojující křídla. Oba jsme mohli pokračovat v létání jen s malými opravami. Ke konci začal foukat vítr, takže moje létání připomínalo spíš pouštění draka, protože jsem nejednou ve vzduchu doslova stál. Na 20 sekund motorového letu jsem tak vydržel několik minut ve vzduchu.
Když Péťa definitivně dolétala, šel do vzduchu i Pavel s křídlem a začal pořádně řádit. Létal hlavou dolů, prováděl krkolomné loopingy, řítil se k zemi, aby vzápětí zase stoupal kolmo vzhůru a jeho motor nám neustále bzučel nad hlavou, jakobychom přihlíželi kolem projíždějícím formulím 1. Za 12 minut, co byl ve vzduchu, měl 11 minut s motorem. Křídlo je opravdu bláznivá věc a když se to s ním umí, je to paráda.
Tak tolik report z dnešního létání. Chtěli jsme zajít létat i odpoledne, ale zatáhlo se a občas sprchne a riskovat zmoknutí s letadlem nechceme. Takže zase až za týden..
2. ročník setkání příznivců RC maket a polomaket větroňů
Ve své sekci Zajímavé akce jsem Vás upozorňoval na akci, která se uskuečnila tento víkend - 2. ročník setkání příznivců RC maket a polomaket větroňů na letišti Raná. Pokud jste, stejně jako já, na setkání nebyli, nabízím Vám alespoň jednu povedenou fotogalerii (děkuji autorovi fotografií za svolení k umístění odkazu). Po jejím shlédnutí si už další ročník rozhodně ujít nenechám! :-)
Výškoměr
Již nějakou dobu se mi v hlavě honí myšlenka, jak měřit a zobrazovat výšku ve které létám, případně celý výškový profil. Při troše hledání na internetu jsem narazil na velice zajímavý přístroj, který s velkou přesností přesně toto umí - výškoměr ALTI2.
Výškoměr ukládá ve stanovených intervalech aktuální výšku a tu je pak možné zobrazit v počítači (pracuje pouze offline, tzn. neukazuje výšku v reálném čase). Paměť umožňuje několik nezávislých měření, takže není třeba data stahovat ihned po každém měření. ALTI2 lze připojit k přijímači a pilot tak může přístroj zapínat, přerušovat záznam, případně vkládat značky do záznamu podle svého uvážení přímo z vysílače. Ke komunikaci se softwarem (licenci obdržíte při koupi přístroje, program se stahuje z internetu) slouží sériový port. Software lze nainstalovat pouze na Windows 98SE/2K/ME/XP, ačkoliv funkčnost na dalších operačních systémech teoreticky možná je.
Zde jsou některé parametry přístroje:
Výškoměr ukládá ve stanovených intervalech aktuální výšku a tu je pak možné zobrazit v počítači (pracuje pouze offline, tzn. neukazuje výšku v reálném čase). Paměť umožňuje několik nezávislých měření, takže není třeba data stahovat ihned po každém měření. ALTI2 lze připojit k přijímači a pilot tak může přístroj zapínat, přerušovat záznam, případně vkládat značky do záznamu podle svého uvážení přímo z vysílače. Ke komunikaci se softwarem (licenci obdržíte při koupi přístroje, program se stahuje z internetu) slouží sériový port. Software lze nainstalovat pouze na Windows 98SE/2K/ME/XP, ačkoliv funkčnost na dalších operačních systémech teoreticky možná je.
Zde jsou některé parametry přístroje:
- Rozměry (DxVxŠ) 37x12x18 mm
- Váha 9 g včetně kabelu (cca 15cm) s koncovkou Graupner
- Vzorkovací frekvence pro verzi Standard jsou 0.1 s (14 min), 0.2 s (28 min), 0.5 s (1 h:8 min) a 1 s (2 h:16 min). Po jednoduché úpravě jsou možné vzorkovací frekvence 0.2 s, 1.0 s, 2 s a 6 s (< 13 h)
- Kapacita paměti je 8.180 záznamů u verze Standard
- Napájení 4,4-9,6 V stejnosměrného napětí
- Spotřeba 15 mA
- Rozlišení 0,5 m (nezaměňovat s přesností)
- Přesné výsledky dává přístroj do výšky +- 3000 m od výchozí polohy
Cena ALTI2 Standard je 3.500 Kč, pokud by Vám délka záznamu nevyhovovala, lze zakoupit i verzi ALTI2 BF se čtyřnásobnou pamětí za cenu 4.150 Kč. K přístroji lze zakoupit i různé příslušenství, například prodlužovací kabel s indikační LED diodou, kabel s tlačítkem (pokud nebudete výškoměr ovládat přes vysílač) a nebo klasický kabel převádějící sériové rozhraní RS232 na USB.
Domovská stránka ALTI2 (zřejmě neaktuální), více informací lze nalézt na www.lomcovak.cz.
Zajímavá videa různých modelů
Na stránce http://www.bungymania.com/globalvideoindex.php jsou k vidění ukázková videa modelů všech možných typů.
Easy Fly - první létání
Dnešní sobotní opoledne jsme s Pavlem a Péťou využili k prvnímu zalétání mého Easy Fly. Další novinkou v našem létání byl také nový plácek pro létání - nedaleko našeho bývalého pole jsme našli bezvadnou travnatou plochu, která, jak se později ukázalo, byla velice vhodná i pro tvrdší přistávání.
Na poli se tak sešly tři modely: Sky Lady II (Péťa), křídlo (Pavel) a můj Easy Fly. Bohužel během celé doby foukal nepříjemný silný vítr. První hodila Sky Lady Péťa. Ta se párkrát vzepjala, až se stočila po větru a za našimi hlavami spadla neznámo kam. Naštěstí se jí nic nestalo a mohla létat bez problémů dál. Vítr se po nějaké době malinko zklidnil a tak jsem nad hlavu zvedl EF. Test serv, kontrola výchylek, chvilka sbírání odvahy. A pak jsem ho hodil. Stačilo ho spíš poslat do prostoru než hodit. Majestátným letem velkého dravce plachtil bez motoru asi 20 m, než jsem ho musel posadit na zem, aby nezalétl zbytečně daleko. Ovládla mě euforie a nadšení. Let byl ladný, lehký a ovládání křidélky reagovalo prakticky okamžitě. Následující let už byl s motorem a moje nadšení ještě vzrostlo. Stoupal proti větru spokojeně a rychle jakoby už už chtěl být nahoře. Jenže já ho zase příliš do výšky tahat nechtěl, přeci jen se musíme nejprv trochu blíž seznámit. Ustálil jsem ho a nechal plachtit. Proti větru stál prakticky na místě a výšku ztrácel minimálně. Jen sem tam bylo potřeba korigovat let pomocí křidélek. Po nějaké době jsem ho pustil po větru a začal klesat jakoby na přistání (chtěl jsem si vyzkoušet svůj oblíbený manévr přiblížení na přistání). Poslední zatáčka a byl vlevo za mnou natočený proti větru. Asi tři metry nad zemí jsem zjistil, že sednout se mu vůbec nechce. Narozdíl od Sky Lady potřebuje do přistání trochu nutit, jinak si drží výšku co to jde. Přesto mé rozhodování zda přistát nebo udělat ještě okruh rozhodl EF sám, když po té co na moment ustal vítr, ztratil vztlak a ne úplně hezky dosedl přes křídlo do trávy. Žádné známky poškození, tráva je prostě bezva.
Udělal jsem pak ještě několik letů, na asi 4 minuty morotového letu jsem ve vzduchu zůstal poměrně dlouho, odhaduji to tak na 15 minut času. A to jen proto, že jsem chtěl zkoušet přistávání. Držet se ve vzduchu při takovém větru není moc problém :-) Po několika přistáních jsem zjistil, že se mi kvůli několika nepovedeným pádům utrhl jeden šroubek držící hliníkovou tyč do které se nasouvají křídla. Proto se teď doma snažím vymyslet, jak uchycení křídel vylepšit. Kousek plastu asi opravdu není to pravé.
V každém případě je Easy Fly pro mě jednoznačně šampionem. Za ty peníze je to poměrně hodně dobré muziky.
Fotky najdete jako obvykle ve fotoalbu.
Na poli se tak sešly tři modely: Sky Lady II (Péťa), křídlo (Pavel) a můj Easy Fly. Bohužel během celé doby foukal nepříjemný silný vítr. První hodila Sky Lady Péťa. Ta se párkrát vzepjala, až se stočila po větru a za našimi hlavami spadla neznámo kam. Naštěstí se jí nic nestalo a mohla létat bez problémů dál. Vítr se po nějaké době malinko zklidnil a tak jsem nad hlavu zvedl EF. Test serv, kontrola výchylek, chvilka sbírání odvahy. A pak jsem ho hodil. Stačilo ho spíš poslat do prostoru než hodit. Majestátným letem velkého dravce plachtil bez motoru asi 20 m, než jsem ho musel posadit na zem, aby nezalétl zbytečně daleko. Ovládla mě euforie a nadšení. Let byl ladný, lehký a ovládání křidélky reagovalo prakticky okamžitě. Následující let už byl s motorem a moje nadšení ještě vzrostlo. Stoupal proti větru spokojeně a rychle jakoby už už chtěl být nahoře. Jenže já ho zase příliš do výšky tahat nechtěl, přeci jen se musíme nejprv trochu blíž seznámit. Ustálil jsem ho a nechal plachtit. Proti větru stál prakticky na místě a výšku ztrácel minimálně. Jen sem tam bylo potřeba korigovat let pomocí křidélek. Po nějaké době jsem ho pustil po větru a začal klesat jakoby na přistání (chtěl jsem si vyzkoušet svůj oblíbený manévr přiblížení na přistání). Poslední zatáčka a byl vlevo za mnou natočený proti větru. Asi tři metry nad zemí jsem zjistil, že sednout se mu vůbec nechce. Narozdíl od Sky Lady potřebuje do přistání trochu nutit, jinak si drží výšku co to jde. Přesto mé rozhodování zda přistát nebo udělat ještě okruh rozhodl EF sám, když po té co na moment ustal vítr, ztratil vztlak a ne úplně hezky dosedl přes křídlo do trávy. Žádné známky poškození, tráva je prostě bezva.
Udělal jsem pak ještě několik letů, na asi 4 minuty morotového letu jsem ve vzduchu zůstal poměrně dlouho, odhaduji to tak na 15 minut času. A to jen proto, že jsem chtěl zkoušet přistávání. Držet se ve vzduchu při takovém větru není moc problém :-) Po několika přistáních jsem zjistil, že se mi kvůli několika nepovedeným pádům utrhl jeden šroubek držící hliníkovou tyč do které se nasouvají křídla. Proto se teď doma snažím vymyslet, jak uchycení křídel vylepšit. Kousek plastu asi opravdu není to pravé.
V každém případě je Easy Fly pro mě jednoznačně šampionem. Za ty peníze je to poměrně hodně dobré muziky.
Fotky najdete jako obvykle ve fotoalbu.
Nastavení vysílače Optic 6 pro klapky a brzdy
Včera jsem dlouho dumal nad tím, jak proporcionálně nastavovat pro Easy Fly klapky a brzdy pomocí shodných výchylek. Funkce LAND mi přišla jako nevhodná, protože a) není proporcionální, b) neumí vychylovat křidélka na shodnou stranu. Podle návodu jsem to nezvládl správně ani funkcí FLPN, která je zřejmě dělaná na opravdové klapky nebo brzdu (se samostatnými servy). Nakonec mi pomohl článek, který přesně toto řeší pomocí CROW. Teď můžu pohybovat oběma křidélkami na shodnou stranu (nahoru i dolů, neutrál je uprostřed) pomocí levého otočného ovladače a zároveň tuto funkci zapnout/vypnout pomocí přepínače SW-2. Uvidím, jak se nastavení osvědčí v praxi a zda nebude stačit celý rozsah pohybu ovladače používat pouze pro jednu z obou funkcí.
Nabíjecí výbava rozšířena o balancer
Dnes jsem se rozhodl rozšířit svoje nabíjecí nádobíčko o balancer Jamara Intelli 153030. Důvody jsou jasné, používám levnější akumulátory E-Tech a tak není určitě od věci dohlížet na dobíjecí proces.Balancer má od výrobce přiloženy konektory pro 2 - 6 článkovou baterii, k jeho provozu tedy není již nic víc potřeba dokupovat.
Po připojení baterie se diody divoce rozblikali a já seznal, že nákup určitě nebyl zbytečný. Trvalo dlouhých 10 minut než se jednotlivé články dostaly na stejné napětí.
Ultramat 15 bohužel nemá komunikační port, takže netuším jednotlivé hodnoty, ale i při nabíjení má balancer neustále co dělat.
Tento doplněk vyšel na rovných 1000,- a myslím, že jeho důležitost při nabíjení určitě není dobré podceňovat.
Více informací o nabíjení lipol, popis funkce balanceru i jeho porovnání s omezovačem naleznete na http://www.akademik.cz/rc/lipol.htm
Easy Fly je doma!
Včera jsme byli s Pavlem vyzvednout mé nové letadlo - Easy Fly. Krabice je o trochu větší, než měla Sky lady, ale i tak byla cesta domů městskou hromadnou dopravou bez problémů.
Doma, hned po té, co jsem vše vysvětlil své drahé polovičce a smířil se s jejími nenávistnými pohledy, jsem se dal do vybalování. Na rozdíl od Easy Glidera je tento model kompletně složený! Tzn. že není potřeba nic lepit (ano, ke zkompletování modelu nepotřebujete ani kapku lepidla!), nevkládáte žádná serva ani motor. To vše je již osazené a uchycené napevno v trupu. Jediné, co je tedy potřeba smontovat, jsou kýl s výškovkou, který se zasadí na konec trupu, protáhnout anténu přijímače trubičkou, která je z kabiny vyvedena až za "ostruhou" na samém konci trupu (to mi zabralo asi nejvíc času, protože drát je to dlouhý a jak byl na několika místech už ohnutý, šel špatně vtlačovat do trubičky - poradil jsem si protažením jiného drátu z druhého konce, ke kterému jsem anténu připojil a vytáhl) a připojit tažné dráty k servům. Vše perfektně sedí a jde bez problémů. Po zkompletování letadla pomocí rukou, malinkého imbusu na červíky u serv, malého a normálního křížového šroubováku už zbývá jen vyzkoušet, zda se správně hýbou všechna serva a jestli jsou výchylky dostatečné a případně je upravit. Zde musím říci, že můj vysílač Optic 6, rozladěný ze Sky Lady, stačilo vytrimovat zpět na nulu pro všechny páčky a nemusel jsem na drátky a serva vůbec sahat. Vše je pěkně v neutrální poloze a je tak dost prostoru pro případné nové trimování. Jako poslední krok jsem model polepil několika přiloženými samolepkami (polepení je, řekl bych, lepší pro zjišťování polohy modelu za letu).
Model byl kompletní a tak mi nezbývalo, než se na něj konečně pořádně podívat. Vypadá impozantně. Ačkoliv jsem věděl, že bude hodně velký, stejně mě jeho rozměry překvapily. Musí už podle vzhledu létat skoro sám. Mimochodem to mi připomíná, že tah motoru jsem na plné otáčky nezkoušel, protože už bylo po desáté hodině a už v první třetině výkonu byl poměrně hlasitý. I tak na mě od vrtule celkem silně foukalo :-)
Dnes mě čeká vyvažování, nastavení klapek a brzd. To už jsem včera nezvládl. Taky musím trochu dostat do ruky nasazování křídel, protože ta je po zasunutí do trupu třeba ještě dotáhnout pomocí šroubů, ale nějak se mi ten systém včera nezdál, protože křídla i po utažení šla bez problémů vysunout. Zřejmě někde dělám chybu.
Takže dnes ještě bude co dělat, ale už se nemůžu dočkat víkendu, kdy ho poprvé vyzkouším také ve vzduchu. Modlím se, aby bylo dobré počasí.
Fotky po vybalení a během montáže můžete vidět na mém albu.
Doma, hned po té, co jsem vše vysvětlil své drahé polovičce a smířil se s jejími nenávistnými pohledy, jsem se dal do vybalování. Na rozdíl od Easy Glidera je tento model kompletně složený! Tzn. že není potřeba nic lepit (ano, ke zkompletování modelu nepotřebujete ani kapku lepidla!), nevkládáte žádná serva ani motor. To vše je již osazené a uchycené napevno v trupu. Jediné, co je tedy potřeba smontovat, jsou kýl s výškovkou, který se zasadí na konec trupu, protáhnout anténu přijímače trubičkou, která je z kabiny vyvedena až za "ostruhou" na samém konci trupu (to mi zabralo asi nejvíc času, protože drát je to dlouhý a jak byl na několika místech už ohnutý, šel špatně vtlačovat do trubičky - poradil jsem si protažením jiného drátu z druhého konce, ke kterému jsem anténu připojil a vytáhl) a připojit tažné dráty k servům. Vše perfektně sedí a jde bez problémů. Po zkompletování letadla pomocí rukou, malinkého imbusu na červíky u serv, malého a normálního křížového šroubováku už zbývá jen vyzkoušet, zda se správně hýbou všechna serva a jestli jsou výchylky dostatečné a případně je upravit. Zde musím říci, že můj vysílač Optic 6, rozladěný ze Sky Lady, stačilo vytrimovat zpět na nulu pro všechny páčky a nemusel jsem na drátky a serva vůbec sahat. Vše je pěkně v neutrální poloze a je tak dost prostoru pro případné nové trimování. Jako poslední krok jsem model polepil několika přiloženými samolepkami (polepení je, řekl bych, lepší pro zjišťování polohy modelu za letu).
Model byl kompletní a tak mi nezbývalo, než se na něj konečně pořádně podívat. Vypadá impozantně. Ačkoliv jsem věděl, že bude hodně velký, stejně mě jeho rozměry překvapily. Musí už podle vzhledu létat skoro sám. Mimochodem to mi připomíná, že tah motoru jsem na plné otáčky nezkoušel, protože už bylo po desáté hodině a už v první třetině výkonu byl poměrně hlasitý. I tak na mě od vrtule celkem silně foukalo :-)
Dnes mě čeká vyvažování, nastavení klapek a brzd. To už jsem včera nezvládl. Taky musím trochu dostat do ruky nasazování křídel, protože ta je po zasunutí do trupu třeba ještě dotáhnout pomocí šroubů, ale nějak se mi ten systém včera nezdál, protože křídla i po utažení šla bez problémů vysunout. Zřejmě někde dělám chybu.
Takže dnes ještě bude co dělat, ale už se nemůžu dočkat víkendu, kdy ho poprvé vyzkouším také ve vzduchu. Modlím se, aby bylo dobré počasí.
Fotky po vybalení a během montáže můžete vidět na mém albu.
Mám objednaný Easy Fly!
Tak dnes jsem si zase já objednal Easy Fly. Je to prakticky Easy Glider Electric, ale za velice příjemnou cenu i se střídavým motorem a všemi potřebnými vnitřnosti. Uvidím, jestli a kdy mi ho dodají.
Během víkendu a koncem minulého týdne taky Aleš testoval svůj Easy Glider. Vypadal ale trochu zklamaný, že málo stoupá. S klouzavostí a ostatními vlastnostmi byl spokojený. No a já doufám, že levnější Easy Fly ho trochu naštve :-)
Během víkendu a koncem minulého týdne taky Aleš testoval svůj Easy Glider. Vypadal ale trochu zklamaný, že málo stoupá. S klouzavostí a ostatními vlastnostmi byl spokojený. No a já doufám, že levnější Easy Fly ho trochu naštve :-)
Aleš má Easy Glidera
Dnes si Aleš koupil Easy Glider Electric. Zatím jsem ho neviděl létat, ale po vybalení z krabice vypadá luxusně. Precizní odlitky, jednotlivé součásti do sebe perfektně zapadají. Jsem moc zvědavý, jak bude létat, ale už teď je mi jasné, že dobře :-) Snad mi ho taky jednou půjčí, lakomec.
Lehká barevná úprava spodní části
Při létání se mi často stávalo, že jsem po nějakém ukrutném manévru nedokázal naprosto jednoznačně určit polohu letadla, takové zaváhání trvá vždycky sice jen vteřinku, ale i tak jsem se rozhodl, že zkusím zvýraznit spodní část křídla. To bylo od zakoupení nasříkáno červenou barvou na horní straně předku, sluníčko ale EPP dokáže prosvítit natolik, že se jemně červená promítala i na spodní části.Nástřik byl realizován barvou ve spreji RC Styro Blue 216, zabral cca 2 hodiny času
Váha křídla po nástřiku se překvapivě zvedla jen o 1 gram, výsledně tedy 469g
Cena byla pouze za sprej, 119,-