Kdyz už v zimě, tak zábavně

Dnešní létání určitě stojí alespoň za zmínku. Ráno mi volal Tomáš, jestli nezalétat. V tomto počasí na létání moc nemyslím, takže to byl nápad překvapivý, ale dobrý.

Létání v zimě ale potřebuje trochu oživení, jinak by snad člověk raději zůstal v teple. No a tím oživením bylo létání s krepákem - kombat.

Jednoduchá záležitost, za směrovku se zavěsí krepový papír cca 5 metrů dlouhý a letí se, kdo komu kus urve vrtulí, je ... no je pořád jako dřív, ale raduje se. 

Pokud se takto prohánějí jen dvě letadla, což byl i náš případ, vytvoří se na obloze kruh, s obvodem asi tak 14 metrů, který hodně vrčí, ale velikou podívanou nepřináší. Chce to prostě celou záležitost podpořit trochou vzájemné spolupráce. 

Při první takové se mi podařilo Tomáše dohnat (spolupracoval tak, že za pomalé rychlosti čekal jestli se vůbec dokážu trefit) a kus krepáku mu utrhnout. 

Pak se role prohodila a o kus krepáku jsem měl přijít já. To se Tomášovi povedlo poměrně rychle, ale nestačilo mu to, chtěl mě sejmout při mém přistání. To probíhalo asi takto : letím tak dva metry nad zemí a pomalinku klesám, krepák vlaje za mnou. Tomáš letí dva metry nad ním, najednou letadlo prudce strhává k zemi a snaží se zabodovat. Nedaří se, Tomáš přistál dříve než já, i když ne úplně plánovaně, a ještě ke všemu bez vrtule. Tedy končíme, ale sranda to byla.