První vzdušný souboj Tora a Tora

Dnes se i přes nepřízeň počasí konal první souboj našich samokřídel.

Pro začátek v takovém klidnějším stylu, protože narozdíl od Macha nemám křídlo moc v ruce.

Tahal jsem tedy krepák a Mach ho zkoušel utrhnout. To se mu samozrejmě povedlo. Moje Toro si dalo jedno neplánované přístání do pole a z bílého se změnilo na hnědé. V souboji to ale nijak nevadilo.

Při druhém kombatu získal Mach stužku velice rychle, ale zachytla se mu o motor. Sundat ho roztočením se nepovedlo. Motor dokonce raději upadl. Tím kombat skončil.

Pak jsem se ještě trochu proletěl. Není to jednoduché přesedlat z akrobata na takové neklidné šídlo, tak si budu chvilku zvykat. Výkon se zdá být dostatečný.

Těším se na příští souboj, adrenalin je to parádní.

Programování "neznámého" regulátoru

Jak jsem psal v článku o nově zakoupeném Toru: regulátor, kterým je osazen nenese žádné jméno ani jinou informaci, je prostě černý.

Snažil jsem se najít na internetu návod, který bude popisovat způsob programování pomocí vysílače u podobných čínských výrobků a světe div se, povedlo se.

Pokud tedy narazíte na podobný problém a především regulátor, zde je návod jak na něj :

Identifikace regulátoru:

Pokud je plyn vysílače na max a připojíte baterku k regulátoru, ozve se:

*pííp* - *krátká pauza* - *pííp*

*pauza*

*pííp*pííp* - *krátká pauza* - *pííp*pííp*

*pauza*

*pííp*pííp*pííp* - *krátká pauza* - *pííp*pííp*pííp*

*pauza*

*vše se opakuje*

Jestli zvuková signalizace souhlasí, může se zahájit programování.

Před každou změnou je třeba regulátor odpojit, plyn vysílače dát na max a regulátor připojit.

Nastavit se dá typ baterie (NiMH,LiPol) a brzda (zapnuto, vypnuto)

Nastavení baterie NiMH - po prvním zaznění *pííp* - *krátká pauza* - *pííp* stáhnout plyn. Regulátor odpoví *píííp* - *krátká pauza* - *pííp*. Můžete ho opět odpojit od baterie.

Nastavení baterie LiPol - po prvním zaznění *pííp* stáhnout plyn. Odpověď regulátoru je *píííp* - *krátká pauza* - *pííp*

Zapnutí/Vypnutí brzdy - po prvním zaznění *pííp*pííp*pííp* stáhnout plyn. Odpověď je opět stejná, tedy *píííp* - *krátká pauza* - *pííp* .

A je to, regulátor by měl být úspěšně naprogramován :-)

Toro 900, konečně máme čím kombatit

Dlouhou dobu čekal Mach, než si taky pořídím samokřídlo Toro 900 a budeme moci konečně zahájit vzdušné souboje.

Koupil jsem ho včera z druhé ruky, protože mi přišlo, že je za super cenu.

Původní majitel ho připravoval právě na kombaty, takže je řádně vyztužené uhlíkem. Není nijak extra precizně udělané. Ani bůhví jak osazené.

Líbí se mi, že je hodně lehké. I s baterií váží 344g.

Hodně podobně jsem měl v plánu si křídlo postavit. Sagita EPP měla sice silný motor a létala na tříčlánek, ale její váha kazila letový projev a rychlost byla zbytečně vysoká. Dohnat takové křídlo při kombatu by bylo nemožné.

Jediné co chci opravit, jsou stabilizační plochy. Jedna byla při setkání s druhým křídlem zkrácena, a tak původní majitel zkrátil i druhou. Objednám tedy nové a vyměním je.

Osazení :

motor Ray 2826/09, gumičkový unašeč

vrtule Graupner 7/4

regulátor Noname 20A

baterie Ray 2S 25C 1600mAh

přijímač Jeti Rex 5

serva E-Flite S-75

váha 341g

těžiště 19,5 cm

EDIT 11.12.2009 : stabilizační plochy na křídle jsou již vyměněny

EDIT 13.12.2009 : zvuk serv byl dost podivný a jedno nereagovalo na malé výchylky, takže jsem je nahradil za E-Flite S-75 (původní HuaYu Hobby HY-S09). Váha samokřídla klesla na 341g

První prolétnutí Pavla

I přes šílenou zimu, která dnes byla, jsem se rozhodl prolétnout nového pilota Pavla.

Sice je jen z polystyrenu, ale jeho posazení za těžištěm bylo znát. Musel jsem tedy lehce dotrimovat.

Obavy z jeho excentricky umístěné hlavy se naštěstí nepotvrdily. Letadlo létá výkruty pořád krásně rovně.

Pavel tedy vypadal spokojeně, ale na mě byla přeci jen moc zima, takže se po první baterce, chtě nechtě, musel vrátit domů.

Nový kabátek pro Sharka

Sharka 1000 máme už skoro 2 roky. Je to letadlo s tak kouzelnými vlastnostmi, že je naprosto dokonalou volbou pro začínající piloty akrobatických modelů.

Pořídil jsem ho z druhé ruky, takže už měl něco nalétano a něco za sebou.

Po roce učení jsem mu také pár šrámů přidal.

Několikrát jsem s ním kamarádům přiblížil létání s modely přes kabel učitel/žák. Mohl jsem si být jistý, že mi jeho poslušnost dovolí vybrat jakkoli šíleně vypadající manévr.

Nyní poslouží Klejkolince jako první stupínek k létání s akrobaty. Pak se drak Sharka stane legendou a bude pečlivě uschován na památku Mistra učitele. Součástky budou přendány do dnes zakoupeného modelu Pitts S2CX.

Počítám, že stavbu dokončíme během chladných měsíců a z jara už bude Shark zaslouženě odpočívat.

Christen Eagle - Novinka VA-Models

Christen Eagle - tak se jmenuje letošní novinka od VA-Models. Představení si nechali, jak už je jejich zvykem, na Model Hobby.

Model mě nijak nenadchl, takže jsem ho dokonce i zapomněl vyfotit.

Tímto tedy děkuji Martínkovi, který tento nedostatek napravil.

Elite má pilota

Elite se konečně dočkal zodpovědného pilota. Jedná se o Pavla 1:8 70mm.

Nebylo to s ním ale úplně jednoduché.

Pavel po zakoupení vážil 14 gramů. To mi přišlo na relativně dost zbytečné dozdobění letadla hodně. Musel tedy na hubnoucí kůru. Ta ho po hodině odvrtávání zbytečného polystyrenu (ze kterého se skládá) dostala na poloviční váhu. Tedy 7g.

Další potíž jsem měl s jeho umístěním. Prohlížel jsem si řadu obrázků skutečných letadel s piloty (například Red Bull Air Race :-) ) a zjišťoval, kam ho v kabině posadit. Nakonec jsem vyšel z předpokladu, že by měl rukou dosáhnout na ovládací panel a konečně ho usadil.

Uvidíme jak se mu bude v Elite dařit, a zda ho odstředivá síla mnohých výkrutů nepošle z kabiny ven. Jak je vidět na fotografii, zatím se úplně nadšeně netváří.

Zkrat baterie E-Tech 1700mAh

Tento pokus jsme zkusili na staré a vysloužilé baterii E-Tech.

Šetřil jsem ji asi rok na pořádné odpálení, ale musím říct, že mě výsledek hodně zklamal.

Začali jsme pomůckou ze stavebnice merkur, díky které jsme propojili oholené kabely baterie.

Poté jsme baterii připevnili a zatáhli za lanko, které přitahlo kontakty pevně k sobě a nechali je zapéct.

a zde je výsledek:

celý průběh se nám podařilo i natočit. Je zajímavé jak dlouho trvalo, než se první článek vzdal a podlehl.

video na www.youtube.com

Polétáníčko plné novinek

Dneska jsme na poli létali od brzkého rána. Stálo to ovšem za to. Poslední dobou tu píšu o úpravách Elite, ale vyzkoušet je nebyl pořád čas.

Výchylky jsem zvedl o 50% (na vysílačce). Při prvním startu jsem nevědel jeslti jsem udělal dobře, ale vydržel jsem a nepřepnul zpět na původní hodnoty. Trvalo to několik minut, než jsem si zvykl. Spolu s novou baterkou je Elite úplně jak vyměněný. Létá mnohem rychleji a u akrobatických kousků stačí mnohem menší výchylky. Řez (nožový let) se léta o poznání jednodušeji.

Baterie Hyperion, o které jsem tu včera psal, dala letadlu nový dech. Překvapilo mě, že se skoro nehřeje. Což považuji za její vlastnost, ne za výsledek úpravy desky motoru :-) . Další její skvělá přednost je rychlost nabíjení. Zvládá až 5C, což BC-6 nezvládne, ale i nabíjení 5A stačí k nabití za 25minut (baterku létám do cca 10V).

A to je další novinka. Poprvné jsem nabíjel na poli. Časově by bylo ideální mít dvě baterky a už by mě omezovala jen kapacita baterie v autě. Jesti si baterka přes zimu skvělé vlastnosti udrží, dostane asi sestřičku.

Klejkolinka měla s DragonFly často problém s rušením. Dali jsme tedy vysílačku do RCServisu a nechali ji prohlédnout. Zjistili jsme, že se má vysílačka jednou za pár let nechat zkontrolovat. Upraven byl její výkon a kmitočtový zdvih. Dneska bylo létání bez problémů, tak to vypadá, že se servis jednou za čas vyplatí.

Mach létal se svým novým Toro 900. Má ho doopravdy v ruce. Tipnul bych, že s ním létá už několik let. Netušim, jak se s ním tak rychle naučil, ale je paráda sledovat co s ním dovede. Třeba souvrat jsem myslel, že se samokřídlem nejde. Kdo si dá práci, najde po hodně podrobném prozkoumání nekvalitní fotografie v úvodu článku právě Machovo Toro v neuvěřitelném manévru asi 20cm nad zemí.

Úprava otvoru pro chlazení baterie + pár detailů konstrukce Elite

S nákupem nové baterie jsem se rozhodl i trochu lépe vyřešit její chlazení. Upravil jsem tedy desku držící motor tak, aby umožňovala větší průchod vzduchu k baterii.

Baterii zkusím do letadla dávat na bok, ne na plocho. Články baterie se budou chladit rovnoměrně. Na plocho se chladí pouze horní, maximálně prostřední článek.

Z pohledu řešení Elite považuji tuto úpravu za "vychytávku" a tak toho využiji a článek rozšířím o další "vychytávky" v řešení.

První z nich je prodlužovací kabel od regulátoru, jehož rozepnutí se provádí pohodlně hned vedle baterie. Zjistit hodnoty v JetiBoxu je díky němu velice rychlé

Druhá se týká konektoru pro kameru FlyCamOne2, která se dá ovládat i za letu. Konektor je vyveden za podvozkem z trupu letadla. Tato úprava se musí udělat ještě před zasazením křídla. Tedy během stavby.

Na této fotce je současně vidět způsob tažení antény, která je vedena po spodní ploše trupu až ke směrovce.

Hyperion - HP-LG335-2200-3S

Tak jsem konečně pořídil novou baterku. Rozhodl jsem se pro Hyperion G3 2200 3S.

Jeslti bude polovina popisu vlastností této baterie pravdivá, tak to bude paráda.

Popis vypadá např. následovně :

"Hyperion Generation 3 Lithium Polymer Pack je skutečně revoluční v parametrech i ceně. Baterie vydrží více jak 4x více nabíjecích cyklů při stejném chování jako běžné baterie s odvoláním na průměrné baterie posledního roku. Také nabízejí vysoké napětí a nejplošší vybíjecí křivky, které jste kdy mohli vidět. Testy prokázaly, že baterie při 30% své kapacity nabízejí o více jak 40% výkonu než předchozí generace LiPo baterií.

Ve skutečnosti mohou být baterie, při dostatečném chlazení, nabité při 5C za 10-12 minut

Nové G3 baterie jsou založeny na nové Hybrid RS technologii, nových materiálech a kvalitní kontrole, čímž jsou zaručené skvělé vlasnosti a dlouhodobá životnost.

VX 35C sérii doporučujeme pro modely, kde je potřeba co nejvyšší napětí např. pro akrobatická letadla a vrtulníky, pylony EDF jety apod."

Prozatím jsem udělal test, který zde s baterkami zkouším pokaždé.

Pro porovnání jsem ten samý udělal na rok a půl staré baterii FlightPower EVO25 2170mAh 3S s cca 50ti cykly.

Jde o chod motoru na plný výkon po dobu 20ti vteřin plně nabité baterky. Hodnoty jsou po testu odečteny z JetiBoxu.

Hyperion :

Max. výkon : 29,1A při 11,65V = 339W

Min. výkon : 27,2A při 11,60V = 315W

Min. napětí : 11,31V

Otáček za minutu 12840

FlightPower :

Max. výkon : 21,6A při 9,17V = 198W

Min. výkon : 19,9A při 9,26V = 184W

Min. napětí : 9,14V

Otáček za minutu 11430

Regulátor už FlightPower omezil (omezuje při 9,29V)

Test provedu po pár letech znovu. Uvidíme jak se jim bude dařit.

Kontrola vnitřního odporu baterie s BC-6

Jak jsem tu nedávno psal, uvažuji, že pořídím nové baterie. Zvažoval jsem opět FlightPower, tak jsem si řekl, že se zkusím podívat na jejich vnitřní odpor, který po roce a něco mají.

Nabíječka BC-6 bohužel během průběhu nabíjení vnitřní odpor neměří. Musel jsem se tedy smířit s velice nepřesnou, ale relativně porovnatelnou metodou a to Ri = delta U / delta I.

Při zahájení procesu nabíjení nebo vybíjení je možné na BC-6 rychle změnit hodnotu proudu (stiskem Start), tím pádem rovnou odečíst změnu napětí a z těchto dvou hodnot stanovit Ri.

Nepřesnost do tohoto výpočtu zanesou všechny ostatní odpory v zapojení. Je tedy dobrá k zjištění, která z baterek je na tom lépe, ale více se od ní čekat nedá.

Závěr mého testu je bohužel dost mrzutý. Měřil jsem 4 FlightPower a 1 hodně starou, balancerem nedotčenou baterii Dualsky.

A právě Dualsky vyšel z měření s 3x menším odporem než FlightPower... Takže asi zkusím něco jiného.. co třeba nové 3G Hyperion?

Red Bull Air Race 2009 - Budapešť

Po několika zhlédnutí Red Bull Air Race na televizní obrazovce jsme začali přemýšlet, že by bylo doopravdy zajímavým zážitkem vidět toto dech beroucí letecké představení naživo.

Z destinací, kde se závody konají, je k nám nejblíže Budapešť, takže jsme neváhali, koupili lístky a vyrazili.

Závody se létají ve dvou dnech. První probíhá kvalifikace a druhý už samotný závod.

Stačilo vidět první blížící se letadlo k trati a věděli jsme, že se bude jednat o nezapomenutelný zážitek.

Závody Red Bull Air Race jsou v Budapešti nejnavštěvovanější. Letos se v den hlavního závodu přislo podívat neuvěřitelných 650 000 lidí .

Nejsou datumově situované na víkend, jak tomu je v ostatních lokalitách zvykem, ale na státní svátek. Ten je pak v pozdních hodinách uctěn doopravdy velikým ohňostrojem. I k této podívané poslouží lístky na tribuny.

Vzhledem k počtu lidí, kteří na závody chodí doporučuji lístek na tribuny (nebo do VIP :-) ) pořídit. V den kvalifikace to není úplně nezbytně nutné, ale na samotný závod se lidé u břehů Dunaje scházeli od brzkého rána a snažili se najít co nejlepší místa ke sledování.

Navíc je u tribun samostatné WC a stánek s občerstvením, takže ušetříte čas i ve frontách.

Celá událost je doopravdy skvěle zajištěna. Zvukový podkres k doprovodné show i obří TV ke sledování detailů jsou samozřejmostí.

A nesmím zapomenout : pouze v Budapešti trasa závodu začíná i končí podletem pod mostem, a to tedy určitě stojí za vidění!

Na čt4 Sport se dá zhlédnout záznam tohoto závodu. Každopádně je určitě mnohem lepší vidět vše v celé své kráse naživo.

Model Air Race

Jakožto celkem veliký fanda Red Bull Air Race, jsem byl včera docela dost překvapený, když jsem zjistil že na Model Hobby 2009 bude závod v Model Air Race.

Samozřejmě mě hned napadlo, že se bude létat s letadly s deskovým trupem.. což je (bohužel) pravda.

Tu závorku jsem si nemohl odpustit, protože mám rád když i model létá jako letadlo.

Každopádně se nemůže pilotům takových letadel upřít jejich šikovnost a zručnost.

Viz například toto video : Model Air Race Příbram

Za měsíc se chystám na Red Bull Air Race do Budapešti. Tak pak na Model Hobby výkony pilotů porovnám :-) .

Křídlo na dragonFly zalétnuto

Dnes se Klejkolinka odhodlala zalétnou nové křídlo pro DragonFly, o kterém jsem tu psal v článku Nové křídlo pro DragonFly .

Reakce křidélek jsou podle očekávání mnohem spolehlivější.

Jeho letový projev byl už konečně normální. Dokonce nezažil ani jedno bolavé přistání.

Tak jako tak je pořád s Dragonem něco v nepořádku, buďto je doopravdy hodně citlivý na nárazy větru, nebo zlobí vysílačka. Necháme ji tedy pro jistotu přeměřit.

Flightpower - FP EONX30

Dneska jsem se během létání rozhodl, že už je čas koupit novou baterii do Elite.

Přechod na LiFe zatím nevyjde. 4 článek je na Elite moc těžký, 3 článek zase málo výkonný.

Šel jsem se tedy na omnitron.cz (dovozce FlightPower) a koukám, že mají novou řadu, s naprosto dokonalým popisem... :

Nová generace LiPol akumulátorů EONX - delší životnost minimálně 4x oproti předchozí generaci; nabíjecí proudy až 5C

No není to paráda? To se bude muset vyzkoušet

Night Fly na Toru

Toro má od čtvrtka nainstalované noční osvětlení Night Fly. Důvodem ke koupi bylo prodoužit dobu, po kterou se dá přes den s křídlem létat a také ho poněkud "vytunit". Myslím, že obojí se povedlo.

Když jsem zjistil, že existuje hotové řešení nočního osvětlení modelu, něco mi říkalo, že to je to pravé, co chci na Toru mít. Model Night Fly vyrábí pražská firma v několika provedeních lišících se počtem okruhů světel a svojí velikostí. Na křídlo je ideální model NF-2m, který má miniaturní rozměry i hmotnost (32x15x6mm a 3,5g). Obsahuje tři poziční světla (červené a zelené na konce křídel + červené dozadu na směrovku), jedno bílé zábleskové antikolizní na trup a dvě větší přistávací bílá světla. Celý modul je napájený přímo z přijímače, což je další výhoda této konkrétního verze. V balení je vše potřebné, k instalaci je tak potřeba pouze pájka, skalpel k vytvoření rýh pro kabeláž a smirkový papír ke zdrsnění povrchu diod, čímž se dosáhne všesměrové svítivosti.

Výrobce upozorňuje na nebezpečí rušení, proto by kabeláž pokud možno neměla vést souběžně s anténou přijímače. Také není dobré z přebytečné délky vodičů vytvářet plošné smyčky. V mém případě je anténa vedena ve vzdálenosti cca 15 cm (na "hloubku" křídla) souběžně s kabely osvětlení, ale obavy z rušení se nepotvrdily. Samotná instalace do křídla včetně pájení a příprav zabrala zhruba čtyři hodiny, dobrou hodinu ovšem trvalo, než jsem promyslel kudy kabely nejlépe vést... a našel odvahu začít. Pozor je třeba dávat hlavně na polaritu diod, na které opravdu záleží, nicméně ověřil jsem, že krátkodobé prohození polarity ke zničení (naštěstí) nestačí. Při instalaci je pouze na vás, zda využijete 4-žilový ATA kabel - jednotlivé žíly lze oddělit - nebo lehčího neizolovaného smaltovaného 0,125mm drátu; stejně tak můžete osvětlení instalovat jako rozpojitelné pomocí dvoupinových kontektorů nebo napevno. Vše je v balení připraveno!

A jak že to vlastně ve vzduchu vypadá? Rozhodně působivě! Svítivost diod je vynikající, po zdrsnění povrchu diod svítí dostatečně i do stran. Velkou mírou přispívá k reálnějšímu vzhledu antikolizní maják (bliká podle nastavení přepínače 1x, 2x nebo 3x za sekundu) a samostatně ovladatelná přistávací světla. Na vysílači se mi bohužel nepodařilo osvětlení nastavit na trojpolohový přepínač, což je zatím jediný nedostatek. Světla tak lze mít buď vypnutá (vytažená z přijímače) a nebo zapnutá s nezávislým ovládáním přistávacích světel. Létal jsem zatím pouze za šera, zhruba v půl desáté večer: tedy v době, kdy bych si bez světel létat netroufnul. Poloha letounu je dobře čitelná, protože vždy jsou vidět alespoň dvě světla. Po příchodu domů mě čekalo další milé překvapení - doba motorového letu se zapnutým a vypnutým osvětlením se prakticky neliší. Celkový dojem z osvětlení i samotného set Night Fly je tak výborný a mohu jej vřele doporučit všem, kdo nemají chuť nebo zkušenosti si podobný obvod vyrobit doma sami.

EDIT: Přidány fotky a video.

První dojmy z létání s modelem Toro 900 TP

V neděli 24. 5. 2009 v 9 hodin ráno se konečně konal první let mého nového Tora. Trval zhruba půl sekundy a samokřídlo skončilo s utrženou špičkou a zlomeným nosníkem na elektroniku.

Problém: betonová plocha, na které jsem Toro poprvé hodil.
Příčina: špatný neutrál elevonů.
Čistá doba opravy: 5 minut + schnutí LA tmelu.
Následky: žádné.

Druhý pokus o létání s Torem se konal ještě téhož dne odpoledne. Elevony už jsem přizvedl o cca 5 mm vůči hraně křídel a skutečně i tak malá výchylka měla zásadní význam. Toro se už ve vzduchu udrželo a podařilo se mi ho vytáhnout do rozumné výšky. Jenže vzápětí jsem si uvědomil, že něco nehraje. Až po hladkém, avšak jen málo kontrolovaném přistání v obilném poli jsem si uvědomil, že mám prohozené směry; křídlo tedy letělo doleva, když mělo letět doprava a opačně. Za asistence Nickela jsme prohodili výchylky na mé vysílačce (což u elevonů není úplně lehké) a omezili je na 60 procent společně s nastavením exponenciálních výchylek. Od té doby se dá říci, že jsem křídlo konečně ovládl. A ovladatelnost je opravdu skvělá.

Letové vlastnosti samokřídla jsou velice dobré, nezáludné a přes to může být létání pěkně divoké. Oba jsme se s Nickelem divili, kolik výkonu umí dvojčlánek Toru dát. Vodorovný průlet nízko nad polem na plný výkon, to byl opravdu fofr. Zkoušel jsem i plachtění zcela bez motoru, ve velmi nízké rychlosti. Tehdy jsem ocenil, že samokřídlo nemá tendenci přepadávat po křídle (jako třeba větroň), ale s klesající rychlostí ztrácí výšku a propadá se, což není tak nebezpečné. Nejvíce jsem ale nalétal s plynem jen tak akorát, aby se křídlo udrželo bezpečně ve vzduchu. Snažil jsem se létat co nejníž a co nejblíž. Vše bez problémů i zbytečného adrenalinu. Pokud jsem vhodně nastavil otáčky motoru, už jsem se o výkon nemusel starat a při relativně malé rychlosti jsem se mohl dosytosti vyblbnout. K tomu přispěla i dvojice dvoučlánkových akumulátorů RAY 1600 mAh od Pelikána. Při 10 minutách motorového letu na akumulátor jsem "vycucal" jen 650 mAh. Příště proto zkusím motorový čas ještě o pár minut prodloužit.

Obecně jsem tedy se samokřídlem ve všech směrech maximálně spokojen, ať už se jedná o letové vlastnosti, výkon, rozsah rychlostí, letovou dobu nebo možnosti vyblbnutí, nemluvě o rozměrech. Jediná nepříjemná vlastnost je ta, že při kolmém stoupání se přetáčí, to je ovšem skutečně vlastnost kvůli absenci větší kýlové plochy.

Toro 900 Tuning Professional

Dnes jsem si objednal od společnosti TELINK samokřídlo Toro 900 Tuning Professional. Očekávám od něj především zábavu - ať už při létání nebo při plánovaných kombatech.

Druhé letadlo si chci koupit už minimálně rok, ale buď nebyly peníze, nebo potřebné nadšení. Teď, kdy je léto za dveřmi, jsem se po skvělém tipu od Nickela konečně rozhodl. Toro je malé, při skladování nezabere tedy moc místa. K letu je připravené prakticky ihned (žádné připevňování křídel jako u Easy Fly) a ve vzduchu je se samokřídly legrace prakticky za každého létatelného počasí. Připočtu-li k tomu zmiňovanou možnost kombatu, pak myslím, že Toro bude skvělým protipólem poklidnému létání s mým větroněm. Dorazit by mohlo už v pondělí a v plánu mám udělat i nějaké snímky při vybalování a sestavování.

Změna vrtule na Elite

Kontroloval jsem po letu hodnoty z regulátoru přes JetiBox a zjistil, že baterky dostávají docela zabrat. 

Mám takový pocit, že se FlightPower přesouvají do baterkového nebe. 

Po přeměření jsem zjistil, že se hodnota napětí dostává už po 30 vteřinách plného chodu pod 9V.

Abych jim životnost alespoň trochu prodloužil, rozhodl jsem se změnit vrtuli na menší, tedy z 11x5.5 na 10x5. 

Hodnoty maximálního odběru i minimálního napětí se příjemně změnily:

 Maximální proud : 21,2A při 10,11V

 Minimální napětí : 9,63V

 Otáček za minutu : 11570

Ještě jsem se rozhodl trochu si pohrát s předstihem motoru. Nakonec jsem změnil hodnotu 24° na 18°, při kterých jsem naměřil:

 Maximální proud : 21,6A při 10,34V

 Minimální napětí : 9,77V

 Otáček za minutu : 11570

Chování letadla za letu se k mému překvapení moc nezměnilo. To je ale asi tím, že prvky které potřebují veliký tah moc nedělám.

FlyCamOne3

Dnes jsem se poprvé dozvěděl, že je FlyCamOne už ve verzi 3. 

Jedná se o trochu jiné, ale hodně pěkné a cenově dostupné řešení. 

Těžko říct jestli se dostane mezi naše vybavení, každopádně.... 

více informací je například na www.kdosihrajenezlobi.cz

Nové křídlo pro DragonFly

DragonFly je naše nejvíce otřískané letadlo. Né vždy ale dostalo o zem kvůli jednoznačné chybě pilota. 

Je na něm znát, že je to první letadlo, které jsme stavěli sami.

První co se nám moc nepovedlo je nevhodná volba serv E-Flite S-75 pro výškovku a směrovku. Nejsou dost silná a hru s větrem často prohrají.

Servo výškovky dokonce několikrát změnilo svoji výchozí polohu. To jsme vyřešili výměnou převodů.

Problém je také v tom, že jsme serva pečlivě vlepili do trupu, takže jejich výměna není moc snadná. 

Co se nám ale doopravdy vůbec nepovedlo, je řešení křídla. Serva jsme umístili doprostřed, takže táhla vedou na úplný okraj křidélka. To u měkkého epp znamená, že při větru zabírá sotva 20% plochy. 

Po tom, co dokonce křídlo za letu prasklo jsme se rozhodli objednat nové a vyřešit ho úplně jinak. Osazené je dvěma servy Hitec HS-55. Ty jsou umístěny 23 cm od středu, tedy dostatečně daleko na to, aby byla zvedaná plocha křidélek i za větru o poznání větší.

Výztuž není z hliníkového drátu jako u starší verze křídla, ale z uhlíkového, který je lehčí a pevnější.

Serva jsou do křídla položená, takže nejsou tak hluboko jako dříve. To byly na výšku. Staré křídlo prasklo právě v místě, kde je kvůli zapuštěnému servu hodně oslabené.

Serva už také nejsou v kabině, kde se sešlo plno kabelů a zbylá serva. Jednoduše hrozilo zablokování, ke kterému zřejmě i několikrát došlo.

Křídlo ještě musíme nastříkat na krajích. Z výroby je nastříkáno opačně, což bylo kompenzováno velice výhodnou cenou.

Při posledním létání dostal dragonFly asi největší ránu o zem, takže teď ještě do vzduchu s novým křídlem nepůjde, ale určitě se může brzy těšit.

Nově předělané křídlo:

DragonFly po posledním létání :