.jpg)
Článků na blogu nepřibývá, ale ono se doopravdy moc létat nedá. Buďto prší, nebo fouká, až se to zdá být neuvěřitelné.
Našel jsem na internetu poměrně dost zajímavý dokument, který stanovuje pravidla pro provoz bezpilotních letadel. Doporučuji přečíst.
17. května se na Nymburském letišti konala námi dlouho očekávaná akce - mistrovství ČR v F3A. Tato kategorie má hlavní omezení v rozměrech modelu - musí být menší než 2 x 2 metry a hmotnosti, která musí být nižší než 5 kg. Motor ani RC vybavení nejsou nějak zásadně omezeny. Cílem je provést co nejlépe předem danou sestavu. Dříve kategorie F3A patřila k 'Formuli 1' mezi leteckými modeláři. Nutno říci, že sami jsme se mohli přesvědčit, že z diváckého hlediska jde o relativně nezáživnou soutěž, protože rozdíly mezi jednotlivými sestavamy jsou pro laika nepostřehnutelné. Už po několika sestavách jsme se začali nudit a tak jsme si prohlédli modely, které jsou stejně většinou skoro stejné a vyrazili do Nymburka na skvělý oběd na náměstí, což byl nakonec zřejmě největší zážitek dne...
Po deštivém pátku přišla nejkrásnější letošní sobota. Toho jsme museli samozřejmě využít a taky se tak stalo.
Titulek tohoto článku sice není úplně normální, ale docela přesný.
Dnes jsem upgradoval FlyCamOne2 novým firmware verze 3.03, který vyšel 4.4.2008 na
Modely Brno - Výstava zahrnující prezentaci výrobců plastikových, kovových, dřevěných a papírových stavebnic modelů, materiálů pro letecké, automobilové, lodní a železniční modeláře, prodejců modelářských potřeb včetně vydavatelů odborné literatury.
Modelářské letiště v Medlánkách je oproti našemu políčku vybaveno krásnou přistávací plochou, tu jsem si hlavně při vzlétávání hodně užíval.
Infra teploměr je údajně nepostradatelná pomůcka modeláře.
Firma Jeti model uvedla na trh nové regulátory pro střídavé motory, dle jejich vyjádření "technicky nejvyspělejší střídavé regulátory".
Po velmi pozitivních zkušenostech, které má Pavel se svým pultem, jsem se rozhodl, že si ho také opatřím. U Pecky ho neměli a tak jsem si ho koupil v modelářství Vaňouch, kde mají vždy všechno. K mému překvapení je ten Pavlův v současnosti jen obtížně sehnatelný a proto jsem si domů donesl ten, který je na obrázku. Kromě toho, že je hranatý a prodává se ve dvou barevných variantách (oranžové a černé) je dalším rozdílem především uchycení popruhu, který je řešen malinko lépe a nebrání ve výhledu na displej vysílačky. Rozdíl v ergonomii bude patrně zanedbatelný, ale v praxi jsme to neporovnávali. Oba pulty umožňují bezproblémově a pohodlně pohybovat všemi ovládacími prvky na vysílačce vč. bočních páček.
Takové počasí jako v sobotu jsme tu tedy neměli dlouho.
Ve svém nedávném článku jsem psal o výměně výztuží křídel v modelu Easy Fly. V té době jsem ještě nevěděl, že tuto úpravu v praxi ani nestihnu vyzkoušet a na světě bude další změna, tentokrát zásadní – zcela přepracované ovládání křidélek.O úpravě, která byla časem zřejmě nevyhnutelná, ovšem doteď takřka zbytečná, rozhodla jediná kapka. Ta kapka byla tvořena vteřinovým lepidlem a nedopatřením se dostala do pantu (chcete-li závěsu), který až do té doby pohyboval křidélkem. To jsem nicméně zjistil až když mi kvůli této skutečnosti ze serva vyšel zvuk, který jasně informuje o konci jeho životnosti. Ptáte-li se proč jsem kolem pantu pracoval s vteřinovým lepidlem, pak to bylo z toho důvodu, že jsem při rozhýbávání křidélka ve snaze zvýšit jeho rozsah rukou pant ulomil. Rozebral jsem tedy křídlo a servo z něj vyndal. Šlo to dobře, naštěstí je všechno v Easy Fly lepené nějakým bílým gumově měkkým lepidlem, které rozumí potřebám modeláře a pokud se mu dá najevo snaha součástku vyndat, zbytečně neprotestuje. Rozmontoval jsem servo a k mému údivu byly zoubky všech převodů na svém místě. Při zavírání serva jsem ale ulomil jeden poměrně zásadní dílek (všimněte si, jak osud dokáže být neúnavný a nakonec Vás stejně dostane kam potřebuje) a až teď jsem pochopil: než kupovat nové servo, raději předělat celý mechanismus (osud tleská – „On to pochopil!“). A tak začalo googlování a jako jediný použitelný výsledek galerie http://mojeletadla.blog.cz/galerie/easy-fly. Ano, takhle to udělám.
Musím předeslat, že během celé předělávky nebylo použito jiné lepidlo, než vteřinové + aktivátor. Aktivátor, to je kouzelník. Odvrácenou stranou pak zůstává, že nevím jak servo v případě poškození vyměním aniž bych utrhl polovinu křídla. Proč se zatěžovat budoucností, že?
Tak tedy pěkně stručně a od začátku. V Pecka modelář jsem nakoupil dvě serva HS-55, dvě 60cm prodlužky k servům, kousek drátu, „úchytky“ drátu na křidélka a nové panty (cca
Křidélka tedy držela a následovalo umístění serv. Pomocí nažhaveného drátku (toho, co ovládal původní panty), který jsem zohýbal přesně na rozměry serva, jsem vyřízl do spodní strany křídla otvory. Abych křídlo nepropálil skrz naskrz, chytil jsem si drát do kleští v té správné „výšce“. Serva jsem umístil nad výřezy původních pantů a to hlavně z toho důvodu, že to je zhruba v polovině křidélek. Vzhledem k jejich pružnosti jsem dospěl k závěru, že jejich střed bude lepší než okraj. Měl jsem z vypalování poměrně strach, nakonec to bylo úplně bez problémů. Pro vedení kabelů k servům mi bezvadně posloužily původní drážky pro táhla. Dokonce 60cm prodlužky jsou spolu s kabelem od serva tak akorát dlouhé, aby čouhaly z křídla stejně jako ty původní a dosáhly do kabiny, resp. do přijímače. Když bylo servo na svém místě, vlepil jsem do křidélka „úchytku“ pro tažný drát. Samotný drát jsem si pak na straně u serva zohýbal do tvaru „Z“, abych měl jistotu, že nevyskočí. Na křidélku je drát rovný a přichycený pomocí kulového čepu, mj. pro snazší trimování. Protože se servo a celý mechanismus nachází na spodku křídla, pro jistotu jsem vše ještě přelepil plastovou krytkou na serva, kterou jsem sehnal v modelářství Vaňouch (u Pecky neměli).
Když už jsem měl letadlo na pracovní (žehlící) desce, udělal jsem ještě jednu věc – promazal drát od směrovky. Ta totiž neměla zrovna velké výchylky a přestože směrovku zatím příliš nepoužívám, dost mi to vadilo. Po promazání je výchylka na obě strany až dvojnásobná a proto můžu toto prosté a levné řešení vřele doporučit.
Po složení letadla jsem ověřil výchylky obou křidélek a při použití dvojích výchylek na vysílačce je změna opravdu radikální. Ostatně vše jsem v praxi vyzkoušel v sobotu, kdy bylo pro létání téměř ideální počasí. Model je mnohem citlivější na ovládání a dokonce už má smysl hrát si s nastavením křidélek jako vztlakových klapek. S provedenými úpravami jsem zatím maximálně spokojený – za poměrně málo peněz (cca 850 Kč) a práce (cca 5 hodin práce) hodně muziky!
Jako vždy jsou fotky z přestavby v mém fotoalbu.
Musím to asi raději zaklepat, ale dosud jsem se svým Easy Fly neměl jediný problém, co se samotného modelu týče. Je pravda, že jsem jednou přistál do koruny stromu a také je pravda, že se mi při jednom tvrdším přistání vytrhly šroubky i se závity v plastovém úchytu hliníkové tyče, do které se zasouvají křídla. Na oba problémy spolehlivě pomohla pevná lepící páska se skelným vláknem (ostatně doporučuji lepící pásku použít na plastový úchyt tyče už jen preventivně). Přes tyto menší nepříjemnosti a neustále slýchané průpovídky ve stylu: "vždyť je to čína," létá Easy Fly bezvadně. Motor a hlavně cenu by mi mohli závidět leckteří Easy Glideristé.
Po kameře do letadla jsme koukali snad od samého počátku létání. FlyCamOne verze 1 vypadala docela nadějně, ale velikost videa za moc nestála. 
Dnes jsem měl možnost poprvé proletět baterie FlightPower EVO25, myslel jsem si, že to bude investice hlavně do delší životnosti než většího výkonu, ale musím uznat, že jsem byl doopravdy mile překvapen.
Původně jsem chtěl pro Sharka 1000 pořídit pár nových baterií Dualsky XPower, které jeho výrobce va-models doporučuje jako osazení a se kterou jsem ho také koupil. To že prodávají i baterie FlightPower jsem věděl, ale vzhledem k jejich ceně nepřipadaly v úvahu.