Kdyz už v zimě, tak zábavně

Dnešní létání určitě stojí alespoň za zmínku. Ráno mi volal Tomáš, jestli nezalétat. V tomto počasí na létání moc nemyslím, takže to byl nápad překvapivý, ale dobrý.

Létání v zimě ale potřebuje trochu oživení, jinak by snad člověk raději zůstal v teple. No a tím oživením bylo létání s krepákem - kombat.

Jednoduchá záležitost, za směrovku se zavěsí krepový papír cca 5 metrů dlouhý a letí se, kdo komu kus urve vrtulí, je ... no je pořád jako dřív, ale raduje se. 

Pokud se takto prohánějí jen dvě letadla, což byl i náš případ, vytvoří se na obloze kruh, s obvodem asi tak 14 metrů, který hodně vrčí, ale velikou podívanou nepřináší. Chce to prostě celou záležitost podpořit trochou vzájemné spolupráce. 

Při první takové se mi podařilo Tomáše dohnat (spolupracoval tak, že za pomalé rychlosti čekal jestli se vůbec dokážu trefit) a kus krepáku mu utrhnout. 

Pak se role prohodila a o kus krepáku jsem měl přijít já. To se Tomášovi povedlo poměrně rychle, ale nestačilo mu to, chtěl mě sejmout při mém přistání. To probíhalo asi takto : letím tak dva metry nad zemí a pomalinku klesám, krepák vlaje za mnou. Tomáš letí dva metry nad ním, najednou letadlo prudce strhává k zemi a snaží se zabodovat. Nedaří se, Tomáš přistál dříve než já, i když ne úplně plánovaně, a ještě ke všemu bez vrtule. Tedy končíme, ale sranda to byla. 

Po roce - Easy Fly

Letadlo Easy Fly jsem kupoval hned poté, co jsem se na Sky Lady II naučil základy létání. Ke koupi právě tohoto modelu mě vedla především velmi příznivá cena. Ta kromě přijímače zahrnovala kompletní, během pár chvil sestavitelné letadlo a to včetně akumulátoru. Mimochodem akumulátor - světe div se - funguje dodnes bezproblémově a bez znatelné ztráty kapacity; ba dokonce v porovnání s mými novými akumulátory FlightPower subjektivně nevnímám jakýkoliv rozdíl ve výkonnosti! Pro mě naprosto neuvěřitelné a potěšující. Důvodem ke koupi byl také fakt že šlo o větroň s křidélky. Po zkušenostech s neobratnou Sky Lady jsem po nich opravdu toužil. Dalším faktorem bylo to, že šlo o kopii známého a vychvalovaného Easy Glidera. Oba modely vypadají velmi podobně. Papírově má o něco lepší letové vlastnosti má Easy Glider. Ovšem vezmu-li v úvahu co všechno na rozdíl od Easy Fly v prodávaném setu nenajdeme, přidám k tomu pocit ze zkušeností našeho kamaráda Aleše, který s EG létal, tak mi vychází, že v poměru cena/výkon vítězí Easy Fly. Tím spíš je-li určen nepříliš zkušenému pilotovi, který dosud létal jen s něčím takovým jako je Sky Lady.

Easy Fly je kvůli své velikosti a váze vhodný i do větrných dní, ale ideálními podmínkami pro létání jsou dny s mírným vánkem. Tehdy správně vytrimovaný model při přímém letu proti větru klesá jen pozvolna, k výraznějšímu klesání dochází až při náklonech v zatáčkách. Vyhovuje mi pomalejší až pomalý let, jen s mírnou rezervou nad pádovou rychlostí. Tehdy vyniká skutečná elegance modelu a jeho ladnost ve vzduchu. Motor využívám hlavně k vytažení modelu do výšky a poté ho nechávám plachtit. Výkon motoru je dostatečný, umožňuje bezproblémové stoupání a při včasné reakci dokáže "zachránit situaci" vytažením letadla do bezpečné výšky. Při nižších rychlostech je ovládání křidélky poněkud tupější, ale pokud s tím počítáte, chová se model naprosto nezáludně. Vzhledem k váze letadla, která není právě nejnižší, je však nutné důsledně hlídat rychlost, především blízko země. Při dosažení pádové rychlosti se z letadla kvůli vyšší váze i v důsledku velkého rozpětí (nakloněním do strany je nejspodnější část letadla rázem o metr níž a než s tím něco uděláte, je to další metr) stává velmi snadno polystyrenový rozsyp. Letadlo bez problémů zvládá také vyšší rychlosti, je ovšem znovu nutné počítat s tím, že nejde o hbitý model. Při vysokých rychlostech také mívám strach o křídla. Jejich uchycení je řešeno nasouváním na středovou hliníkovou trubku, která je pevně uchycená v trupu, a jejich připevněním pomocí šroubků. To je velká výhoda (letadlo se dá jednoduše rozebrat), ale také určitá nepříjemnost, protože uchycení nevydrží mnoho nárazů a plastové (nebo jaké) trubky v křídlech po několika nešetrných přistáních popraskají. To jsem časem vyřešil při kompletní přestavbě křídel, kdy byly i tyto trubky nahrazeny hliníkovými - od té doby jsem nehavaroval, takže vlastně nevím, zda to byl krok správným směrem. Pocitově určitě, nicméně i tak této konstrukci moc nevěřím a umím si představit, že při velkém přetížení by mohlo dojít k poškození nebo vytrhnutí křídla.

Easy Fly je letadlo se kterým se dobře a pohodově létá. Přestože nejde o žádný obratný model, umí upoutat pozornost přihlížejících především kvůli své velikosti a jisté podobnosti se skutečnými letadly. Pro začínající RC piloty nebo jako druhé letadlo k akrobatovi/stíhačce, případně jako hlavní letadlo pro nenáročné rekreační létání posouží výborně, mimo jiné díky své příznivé ceně. Těm, kteří si chtějí vyzkoušet větroně ho s klidným svědomím můžu doporučit. Svému účelu: klidnému polétání.

Klady:
- cena
- skladnost modelu
- jednoduchá montáž
- spolehlivost a výkon dodávané elektroniky a akumulátoru (konkrétně u mého modelu)
- rychlá předletová příprava (složení křídel, zapojení serv)

Zápory:
- tupější ovládání křidélkami
- způsob uchycení křídel k trupu
- nutnost nosti s sebou šroubovák
- špatně lepený plastový úchyt kabiny (nic moc tragického)

Po roce

Jak už to tak u koníčků chodí, vyžadují čas od času nákup něčeho nového, více či méně důležitého. 

Snažíme se tu už více než rok shromažďovat informace o novinkách v našem vybavení, ale těsně po nákupu převládá pokaždé buďto naprosté nadšení, nebo totální zklamání.

Rozhodli jsme se tedy, že se pokusíme popsat naší spokojenost i po delší době, kdy už nám bude jasné, jak moc rozumný nákup to byl. A jak název článku napovídá, bude se jednat o věci, které máme více než rok.

Hned úvodem se tedy rozepíšu o rádiu, které využíváme a to Hitec Optic 6. 

V naší nejčastější sestavičce: Já, Mach a Klejkolinka nenajdete jinou vysílačku, když se přidá k létání i Tomáš,  jsme už s Optic 6 čtyři. Každý z nás ji vlastní téměř celou dobu co létáme (byla hned prvním nástupcem za vysílačkou ze setu Sky Lady II) a přesto jsme ji zde nikdy nevěnovali samostatný článek.

Z nějakého důvodu je právě Optic 6 v mnoha diskuzích sporem lidí, zda se jedná o levnou a kvalitní čí levnou a nespolehlivou vysílačku. 

Využiji tedy s klidným svědomím toho, že nám sem mnoho rozumbradů do komentářů nepíše a za sebe prohlásím : Vysílačka je to levná a kvalitní! Za celou dobu jejího používání nedošlo k ničemu podivnému, letadla máme více méně pod kontrolou, a když ne, vysílačkou to není. Často zmiňovaný FM modul (údajně vypadávající) nevypadává - s pultem pak už ani nemá kam.

Funkci učitel/žák už delší dobu nepoužíváme, ale když byla potřeba, posloužila. Připojení k PC pomocí USB se čas od času hodí pořád a také k žádným komplikacím nedochází.

Jednoduše řečeno, Optic 6 byla rozumná volba.

Model Hobby 2008 -Elite

Právě jsem se vrátil z letošniho model hobby. 

Jak psal mach, před rokem se nám tam až tak moc nelíbilo. Letos se však výstava o poznání více vydařila. Ono je to taky dost možná tím, že lépe víme na co se zaměřit a tak oceníme shromáždění mnoha výrobců na jednom místě. 

Letos jsem si vyčkal na sobotu, kdy má být údajně nejvíce živých ukázek, které doopravdy byly.

Zdaleka největší čas jsem nechal u stánku VA-Models, jejichž letadla tvoří 100% našeho hangáru, který se už hodně dlouho těší na rozšíření. Zdá se, že dnes už víme, které letadlo ho obohatí. 

Je to však naprostá novinka, ještě o něm není na stránkách VA-Models ani slovo. 

Jmenuje se "Elite" a jedná se o středoplošník podobný Kataně, s plovoucí směrovkou a výškovkou a technologicky lépe zpracovaným dílům, které do sebe zaklíněne zapadnou a zlepší tak pevnost celé konstrukce.

Podle informací, které jsem u stánku získal nebude problém sestavit letadlo tak, aby mělo oddělitelné křídlo, takže by se podstatně zlepšila jeho skladnost.

No budeme se těšit, cena 2150,- vypadá doopravdy velice příznivě.

Koukám, že jsem tématem od výstavy dost odběhl, třeba ještě nějaké zážitky napíše mach :-) .

Jako by se nelétalo

Článků na blogu nepřibývá, ale ono se doopravdy moc létat nedá. Buďto prší, nebo fouká, až se to zdá být neuvěřitelné.

Dnes už jsme to nevydrželi, a i přes celkem silný vítr si šli zalétat.
No, výsledek je vidět na obrázku. A co že se to stalo?
I při předposledním létání bylo hodně větrno, Klejkolinky letadlo se po startu vzepělo a spadlo. Bylo tedy potřeba opravit drobné pohmožděniny.
Dneska jsem se tedy rozhodl ho zalétnout, a i v těchto šílených podmínkách ho zkusit dotrimovat.
V tom problém nebyl, letadlo letělo hezky, trimování téměř netřeba, ale najednou fouklo, ale hodně, ale doopravdy hodně fouklo. Pořád si asi představujete hodně slabé fouknutí. Ono totiž tak moc fouklo, že se DragonFly zlomilo křídlo! Ani trojité vyztužení křídla drátem nebyl problém. Dráty se ohly, křídlo zatleskalo a už se letělo čumákem dolu. Musím dodat, že nebylo snadné rukou křídlo narovnat.

Jak je u EPP zvykem, oprava proběhla stejně rychle jako nehoda. V Dragonovi je opět o trochu více purexu, ale létat bude určitě jako dříve.

World Aerobatics Cup 2008 - Roudnice nad Labem

V neděli 8. června jsme v sestavě Nickel, Klejkolinka, Danka a já (Mach) navštívili skvělou air show na letišti v Roudnici nad Labem - World Aerobatics Cup 2008. Air show přilákala na travnatou plochu letiště opravdu velký počet diváků a tak se dlouho před začátkem prvních letů vytvořily na přilehlých silnicích dlouhé kolony aut. Samotná akce trvala celý den a sestávala ze dvou částí: divácky zajímavější byla určitě ta první, ačkoliv šlo de facto o doprovodný program. K vidění byly akrobatické i historické letouny, seskoky parašutistů, bitevník L-39 Albatros i legendární L-200 Morava. Dech se tajil při neuvěřitelných akrobatických kouscích se slavným českým větroněm Blaník. Neméně zajímavá byla také předváděčka vrtulníku francouzské výroby AS 355, který je velmi oblíbený zejména mezi leteckou záchrannou službou.

Ve druhé, soutěžní části (mimo jiné vysílané přímým přenosem na ČT4) se představily světové jedničky v letecké akrobacii. Bohužel těsně před začátkem soutěže se pokazilo počasí a nebe vypadalo na opravdu silnou dešťovou přeháňku, takže značná část přihlížejících raději vyklidila pole (doslova) a navíc se začátek soutěže o něco posunul. Nakonec ale pršelo vlevo, vpravo i za námi, jen nad roudnickým letištěm se mraky rozestupovaly. Soutěž tedy mohla začít. Létala se předem daná sestava s jedním vlastním prvkem. Vzhledem k tomu, že i zde to trochu zavánělo "nymburským syndromem" (všichni létají skoro to samé bez nějakých viditelných rozdílů - kromě vlastní části sestavy), byli jsme zvědaví především na jedinou ženu v soutěži, vítězku z let 1996,1998,2001,2003 a 2005, rodačku z Kazachstánu, nyní ruskou pilotku, Světlanu Kapaninu. Zjistili jsme, že létá stejně dobře jako ostatní (nakonec se umístila na 4. místě) a tím pro nás skvělá air show vlastně skončila. Těšíme se na příště!