Létání Vám vyprázdní peněženku, možná i postel, ale zato naplní život.
Jan Macháček 2007

Model Air Race

Jakožto celkem veliký fanda Red Bull Air Race, jsem byl včera docela dost překvapený, když jsem zjistil že na Model Hobby 2009 bude závod v Model Air Race.

Samozřejmě mě hned napadlo, že se bude létat s letadly s deskovým trupem.. což je (bohužel) pravda.
Tu závorku jsem si nemohl odpustit, protože mám rád když i model létá jako letadlo.

Každopádně se nemůže pilotům takových letadel upřít jejich šikovnost a zručnost.

Viz například toto video : Model Air Race Příbram

Za měsíc se chystám na Red Bull Air Race do Budapešti. Tak pak na Model Hobby výkony pilotů porovnám :-) .

Křídlo na dragonFly zalétnuto

Dnes se Klejkolinka odhodlala zalétnou nové křídlo pro DragonFly, o kterém jsem tu psal v článku Nové křídlo pro DragonFly .
Reakce křidélek jsou podle očekávání mnohem spolehlivější.

Jeho letový projev byl už konečně normální. Dokonce nezažil ani jedno bolavé přistání.

Tak jako tak je pořád s Dragonem něco v nepořádku, buďto je doopravdy hodně citlivý na nárazy větru, nebo zlobí vysílačka. Necháme ji tedy pro jistotu přeměřit.

Flightpower - FP EONX30

Dneska jsem se během létání rozhodl, že už je čas koupit novou baterii do Elite.
Přechod na LiFe zatím nevyjde. 4 článek je na Elite moc těžký, 3 článek zase málo výkonný.
Šel jsem se tedy na omnitron.cz (dovozce FlightPower) a koukám, že mají novou řadu, s naprosto dokonalým popisem... :

Nová generace LiPol akumulátorů EONX - delší životnost minimálně 4x oproti předchozí generaci; nabíjecí proudy až 5C

No není to paráda? To se bude muset vyzkoušet

Night Fly na Toru

Toro má od čtvrtka nainstalované noční osvětlení Night Fly. Důvodem ke koupi bylo prodoužit dobu, po kterou se dá přes den s křídlem létat a také ho poněkud "vytunit". Myslím, že obojí se povedlo.

Když jsem zjistil, že existuje hotové řešení nočního osvětlení modelu, něco mi říkalo, že to je to pravé, co chci na Toru mít. Model Night Fly vyrábí pražská firma v několika provedeních lišících se počtem okruhů světel a svojí velikostí. Na křídlo je ideální model NF-2m, který má miniaturní rozměry i hmotnost (32x15x6mm a 3,5g). Obsahuje tři poziční světla (červené a zelené na konce křídel + červené dozadu na směrovku), jedno bílé zábleskové antikolizní na trup a dvě větší přistávací bílá světla. Celý modul je napájený přímo z přijímače, což je další výhoda této konkrétního verze. V balení je vše potřebné, k instalaci je tak potřeba pouze pájka, skalpel k vytvoření rýh pro kabeláž a smirkový papír ke zdrsnění povrchu diod, čímž se dosáhne všesměrové svítivosti.

Výrobce upozorňuje na nebezpečí rušení, proto by kabeláž pokud možno neměla vést souběžně s anténou přijímače. Také není dobré z přebytečné délky vodičů vytvářet plošné smyčky. V mém případě je anténa vedena ve vzdálenosti cca 15 cm (na "hloubku" křídla) souběžně s kabely osvětlení, ale obavy z rušení se nepotvrdily. Samotná instalace do křídla včetně pájení a příprav zabrala zhruba čtyři hodiny, dobrou hodinu ovšem trvalo, než jsem promyslel kudy kabely nejlépe vést... a našel odvahu začít. Pozor je třeba dávat hlavně na polaritu diod, na které opravdu záleží, nicméně ověřil jsem, že krátkodobé prohození polarity ke zničení (naštěstí) nestačí. Při instalaci je pouze na vás, zda využijete 4-žilový ATA kabel - jednotlivé žíly lze oddělit - nebo lehčího neizolovaného smaltovaného 0,125mm drátu; stejně tak můžete osvětlení instalovat jako rozpojitelné pomocí dvoupinových kontektorů nebo napevno. Vše je v balení připraveno!

A jak že to vlastně ve vzduchu vypadá? Rozhodně působivě! Svítivost diod je vynikající, po zdrsnění povrchu diod svítí dostatečně i do stran. Velkou mírou přispívá k reálnějšímu vzhledu antikolizní maják (bliká podle nastavení přepínače 1x, 2x nebo 3x za sekundu) a samostatně ovladatelná přistávací světla. Na vysílači se mi bohužel nepodařilo osvětlení nastavit na trojpolohový přepínač, což je zatím jediný nedostatek. Světla tak lze mít buď vypnutá (vytažená z přijímače) a nebo zapnutá s nezávislým ovládáním přistávacích světel. Létal jsem zatím pouze za šera, zhruba v půl desáté večer: tedy v době, kdy bych si bez světel létat netroufnul. Poloha letounu je dobře čitelná, protože vždy jsou vidět alespoň dvě světla. Po příchodu domů mě čekalo další milé překvapení - doba motorového letu se zapnutým a vypnutým osvětlením se prakticky neliší. Celkový dojem z osvětlení i samotného set Night Fly je tak výborný a mohu jej vřele doporučit všem, kdo nemají chuť nebo zkušenosti si podobný obvod vyrobit doma sami.

EDIT: Přidány fotky a video.

První dojmy z létání s modelem Toro 900 TP

V neděli 24. 5. 2009 v 9 hodin ráno se konečně konal první let mého nového Tora. Trval zhruba půl sekundy a samokřídlo skončilo s utrženou špičkou a zlomeným nosníkem na elektroniku.

Problém: betonová plocha, na které jsem Toro poprvé hodil.
Příčina: špatný neutrál elevonů.
Čistá doba opravy: 5 minut + schnutí LA tmelu.
Následky: žádné.

Druhý pokus o létání s Torem se konal ještě téhož dne odpoledne. Elevony už jsem přizvedl o cca 5 mm vůči hraně křídel a skutečně i tak malá výchylka měla zásadní význam. Toro se už ve vzduchu udrželo a podařilo se mi ho vytáhnout do rozumné výšky. Jenže vzápětí jsem si uvědomil, že něco nehraje. Až po hladkém, avšak jen málo kontrolovaném přistání v obilném poli jsem si uvědomil, že mám prohozené směry; křídlo tedy letělo doleva, když mělo letět doprava a opačně. Za asistence Nickela jsme prohodili výchylky na mé vysílačce (což u elevonů není úplně lehké) a omezili je na 60 procent společně s nastavením exponenciálních výchylek. Od té doby se dá říci, že jsem křídlo konečně ovládl. A ovladatelnost je opravdu skvělá.

Letové vlastnosti samokřídla jsou velice dobré, nezáludné a přes to může být létání pěkně divoké. Oba jsme se s Nickelem divili, kolik výkonu umí dvojčlánek Toru dát. Vodorovný průlet nízko nad polem na plný výkon, to byl opravdu fofr. Zkoušel jsem i plachtění zcela bez motoru, ve velmi nízké rychlosti. Tehdy jsem ocenil, že samokřídlo nemá tendenci přepadávat po křídle (jako třeba větroň), ale s klesající rychlostí ztrácí výšku a propadá se, což není tak nebezpečné. Nejvíce jsem ale nalétal s plynem jen tak akorát, aby se křídlo udrželo bezpečně ve vzduchu. Snažil jsem se létat co nejníž a co nejblíž. Vše bez problémů i zbytečného adrenalinu. Pokud jsem vhodně nastavil otáčky motoru, už jsem se o výkon nemusel starat a při relativně malé rychlosti jsem se mohl dosytosti vyblbnout. K tomu přispěla i dvojice dvoučlánkových akumulátorů RAY 1600 mAh od Pelikána. Při 10 minutách motorového letu na akumulátor jsem "vycucal" jen 650 mAh. Příště proto zkusím motorový čas ještě o pár minut prodloužit.

Obecně jsem tedy se samokřídlem ve všech směrech maximálně spokojen, ať už se jedná o letové vlastnosti, výkon, rozsah rychlostí, letovou dobu nebo možnosti vyblbnutí, nemluvě o rozměrech. Jediná nepříjemná vlastnost je ta, že při kolmém stoupání se přetáčí, to je ovšem skutečně vlastnost kvůli absenci větší kýlové plochy.

Toro 900 Tuning Professional

Dnes jsem si objednal od společnosti TELINK samokřídlo Toro 900 Tuning Professional. Očekávám od něj především zábavu - ať už při létání nebo při plánovaných kombatech.

Druhé letadlo si chci koupit už minimálně rok, ale buď nebyly peníze, nebo potřebné nadšení. Teď, kdy je léto za dveřmi, jsem se po skvělém tipu od Nickela konečně rozhodl. Toro je malé, při skladování nezabere tedy moc místa. K letu je připravené prakticky ihned (žádné připevňování křídel jako u Easy Fly) a ve vzduchu je se samokřídly legrace prakticky za každého létatelného počasí. Připočtu-li k tomu zmiňovanou možnost kombatu, pak myslím, že Toro bude skvělým protipólem poklidnému létání s mým větroněm. Dorazit by mohlo už v pondělí a v plánu mám udělat i nějaké snímky při vybalování a sestavování.