Night Fly na Toru

Toro má od čtvrtka nainstalované noční osvětlení Night Fly. Důvodem ke koupi bylo prodoužit dobu, po kterou se dá přes den s křídlem létat a také ho poněkud "vytunit". Myslím, že obojí se povedlo.

Když jsem zjistil, že existuje hotové řešení nočního osvětlení modelu, něco mi říkalo, že to je to pravé, co chci na Toru mít. Model Night Fly vyrábí pražská firma v několika provedeních lišících se počtem okruhů světel a svojí velikostí. Na křídlo je ideální model NF-2m, který má miniaturní rozměry i hmotnost (32x15x6mm a 3,5g). Obsahuje tři poziční světla (červené a zelené na konce křídel + červené dozadu na směrovku), jedno bílé zábleskové antikolizní na trup a dvě větší přistávací bílá světla. Celý modul je napájený přímo z přijímače, což je další výhoda této konkrétního verze. V balení je vše potřebné, k instalaci je tak potřeba pouze pájka, skalpel k vytvoření rýh pro kabeláž a smirkový papír ke zdrsnění povrchu diod, čímž se dosáhne všesměrové svítivosti.

Výrobce upozorňuje na nebezpečí rušení, proto by kabeláž pokud možno neměla vést souběžně s anténou přijímače. Také není dobré z přebytečné délky vodičů vytvářet plošné smyčky. V mém případě je anténa vedena ve vzdálenosti cca 15 cm (na "hloubku" křídla) souběžně s kabely osvětlení, ale obavy z rušení se nepotvrdily. Samotná instalace do křídla včetně pájení a příprav zabrala zhruba čtyři hodiny, dobrou hodinu ovšem trvalo, než jsem promyslel kudy kabely nejlépe vést... a našel odvahu začít. Pozor je třeba dávat hlavně na polaritu diod, na které opravdu záleží, nicméně ověřil jsem, že krátkodobé prohození polarity ke zničení (naštěstí) nestačí. Při instalaci je pouze na vás, zda využijete 4-žilový ATA kabel - jednotlivé žíly lze oddělit - nebo lehčího neizolovaného smaltovaného 0,125mm drátu; stejně tak můžete osvětlení instalovat jako rozpojitelné pomocí dvoupinových kontektorů nebo napevno. Vše je v balení připraveno!

A jak že to vlastně ve vzduchu vypadá? Rozhodně působivě! Svítivost diod je vynikající, po zdrsnění povrchu diod svítí dostatečně i do stran. Velkou mírou přispívá k reálnějšímu vzhledu antikolizní maják (bliká podle nastavení přepínače 1x, 2x nebo 3x za sekundu) a samostatně ovladatelná přistávací světla. Na vysílači se mi bohužel nepodařilo osvětlení nastavit na trojpolohový přepínač, což je zatím jediný nedostatek. Světla tak lze mít buď vypnutá (vytažená z přijímače) a nebo zapnutá s nezávislým ovládáním přistávacích světel. Létal jsem zatím pouze za šera, zhruba v půl desáté večer: tedy v době, kdy bych si bez světel létat netroufnul. Poloha letounu je dobře čitelná, protože vždy jsou vidět alespoň dvě světla. Po příchodu domů mě čekalo další milé překvapení - doba motorového letu se zapnutým a vypnutým osvětlením se prakticky neliší. Celkový dojem z osvětlení i samotného set Night Fly je tak výborný a mohu jej vřele doporučit všem, kdo nemají chuť nebo zkušenosti si podobný obvod vyrobit doma sami.

EDIT: Přidány fotky a video.

První dojmy z létání s modelem Toro 900 TP

V neděli 24. 5. 2009 v 9 hodin ráno se konečně konal první let mého nového Tora. Trval zhruba půl sekundy a samokřídlo skončilo s utrženou špičkou a zlomeným nosníkem na elektroniku.

Problém: betonová plocha, na které jsem Toro poprvé hodil.
Příčina: špatný neutrál elevonů.
Čistá doba opravy: 5 minut + schnutí LA tmelu.
Následky: žádné.

Druhý pokus o létání s Torem se konal ještě téhož dne odpoledne. Elevony už jsem přizvedl o cca 5 mm vůči hraně křídel a skutečně i tak malá výchylka měla zásadní význam. Toro se už ve vzduchu udrželo a podařilo se mi ho vytáhnout do rozumné výšky. Jenže vzápětí jsem si uvědomil, že něco nehraje. Až po hladkém, avšak jen málo kontrolovaném přistání v obilném poli jsem si uvědomil, že mám prohozené směry; křídlo tedy letělo doleva, když mělo letět doprava a opačně. Za asistence Nickela jsme prohodili výchylky na mé vysílačce (což u elevonů není úplně lehké) a omezili je na 60 procent společně s nastavením exponenciálních výchylek. Od té doby se dá říci, že jsem křídlo konečně ovládl. A ovladatelnost je opravdu skvělá.

Letové vlastnosti samokřídla jsou velice dobré, nezáludné a přes to může být létání pěkně divoké. Oba jsme se s Nickelem divili, kolik výkonu umí dvojčlánek Toru dát. Vodorovný průlet nízko nad polem na plný výkon, to byl opravdu fofr. Zkoušel jsem i plachtění zcela bez motoru, ve velmi nízké rychlosti. Tehdy jsem ocenil, že samokřídlo nemá tendenci přepadávat po křídle (jako třeba větroň), ale s klesající rychlostí ztrácí výšku a propadá se, což není tak nebezpečné. Nejvíce jsem ale nalétal s plynem jen tak akorát, aby se křídlo udrželo bezpečně ve vzduchu. Snažil jsem se létat co nejníž a co nejblíž. Vše bez problémů i zbytečného adrenalinu. Pokud jsem vhodně nastavil otáčky motoru, už jsem se o výkon nemusel starat a při relativně malé rychlosti jsem se mohl dosytosti vyblbnout. K tomu přispěla i dvojice dvoučlánkových akumulátorů RAY 1600 mAh od Pelikána. Při 10 minutách motorového letu na akumulátor jsem "vycucal" jen 650 mAh. Příště proto zkusím motorový čas ještě o pár minut prodloužit.

Obecně jsem tedy se samokřídlem ve všech směrech maximálně spokojen, ať už se jedná o letové vlastnosti, výkon, rozsah rychlostí, letovou dobu nebo možnosti vyblbnutí, nemluvě o rozměrech. Jediná nepříjemná vlastnost je ta, že při kolmém stoupání se přetáčí, to je ovšem skutečně vlastnost kvůli absenci větší kýlové plochy.

Toro 900 Tuning Professional

Dnes jsem si objednal od společnosti TELINK samokřídlo Toro 900 Tuning Professional. Očekávám od něj především zábavu - ať už při létání nebo při plánovaných kombatech.

Druhé letadlo si chci koupit už minimálně rok, ale buď nebyly peníze, nebo potřebné nadšení. Teď, kdy je léto za dveřmi, jsem se po skvělém tipu od Nickela konečně rozhodl. Toro je malé, při skladování nezabere tedy moc místa. K letu je připravené prakticky ihned (žádné připevňování křídel jako u Easy Fly) a ve vzduchu je se samokřídly legrace prakticky za každého létatelného počasí. Připočtu-li k tomu zmiňovanou možnost kombatu, pak myslím, že Toro bude skvělým protipólem poklidnému létání s mým větroněm. Dorazit by mohlo už v pondělí a v plánu mám udělat i nějaké snímky při vybalování a sestavování.

Změna vrtule na Elite

Kontroloval jsem po letu hodnoty z regulátoru přes JetiBox a zjistil, že baterky dostávají docela zabrat. 

Mám takový pocit, že se FlightPower přesouvají do baterkového nebe. 

Po přeměření jsem zjistil, že se hodnota napětí dostává už po 30 vteřinách plného chodu pod 9V.

Abych jim životnost alespoň trochu prodloužil, rozhodl jsem se změnit vrtuli na menší, tedy z 11x5.5 na 10x5. 

Hodnoty maximálního odběru i minimálního napětí se příjemně změnily:

 Maximální proud : 21,2A při 10,11V

 Minimální napětí : 9,63V

 Otáček za minutu : 11570

Ještě jsem se rozhodl trochu si pohrát s předstihem motoru. Nakonec jsem změnil hodnotu 24° na 18°, při kterých jsem naměřil:

 Maximální proud : 21,6A při 10,34V

 Minimální napětí : 9,77V

 Otáček za minutu : 11570

Chování letadla za letu se k mému překvapení moc nezměnilo. To je ale asi tím, že prvky které potřebují veliký tah moc nedělám.

FlyCamOne3

Dnes jsem se poprvé dozvěděl, že je FlyCamOne už ve verzi 3. 

Jedná se o trochu jiné, ale hodně pěkné a cenově dostupné řešení. 

Těžko říct jestli se dostane mezi naše vybavení, každopádně.... 

více informací je například na www.kdosihrajenezlobi.cz

Nové křídlo pro DragonFly

DragonFly je naše nejvíce otřískané letadlo. Né vždy ale dostalo o zem kvůli jednoznačné chybě pilota. 

Je na něm znát, že je to první letadlo, které jsme stavěli sami.

První co se nám moc nepovedlo je nevhodná volba serv E-Flite S-75 pro výškovku a směrovku. Nejsou dost silná a hru s větrem často prohrají.

Servo výškovky dokonce několikrát změnilo svoji výchozí polohu. To jsme vyřešili výměnou převodů.

Problém je také v tom, že jsme serva pečlivě vlepili do trupu, takže jejich výměna není moc snadná. 

Co se nám ale doopravdy vůbec nepovedlo, je řešení křídla. Serva jsme umístili doprostřed, takže táhla vedou na úplný okraj křidélka. To u měkkého epp znamená, že při větru zabírá sotva 20% plochy. 

Po tom, co dokonce křídlo za letu prasklo jsme se rozhodli objednat nové a vyřešit ho úplně jinak. Osazené je dvěma servy Hitec HS-55. Ty jsou umístěny 23 cm od středu, tedy dostatečně daleko na to, aby byla zvedaná plocha křidélek i za větru o poznání větší.

Výztuž není z hliníkového drátu jako u starší verze křídla, ale z uhlíkového, který je lehčí a pevnější.

Serva jsou do křídla položená, takže nejsou tak hluboko jako dříve. To byly na výšku. Staré křídlo prasklo právě v místě, kde je kvůli zapuštěnému servu hodně oslabené.

Serva už také nejsou v kabině, kde se sešlo plno kabelů a zbylá serva. Jednoduše hrozilo zablokování, ke kterému zřejmě i několikrát došlo.

Křídlo ještě musíme nastříkat na krajích. Z výroby je nastříkáno opačně, což bylo kompenzováno velice výhodnou cenou.

Při posledním létání dostal dragonFly asi největší ránu o zem, takže teď ještě do vzduchu s novým křídlem nepůjde, ale určitě se může brzy těšit.

Nově předělané křídlo:

DragonFly po posledním létání :