V neděli 8. června jsme v sestavě Nickel, Klejkolinka, Danka a já (Mach) navštívili skvělou air show na letišti v Roudnici nad Labem - World Aerobatics Cup 2008. Air show přilákala na travnatou plochu letiště opravdu velký počet diváků a tak se dlouho před začátkem prvních letů vytvořily na přilehlých silnicích dlouhé kolony aut. Samotná akce trvala celý den a sestávala ze dvou částí: divácky zajímavější byla určitě ta první, ačkoliv šlo de facto o doprovodný program. K vidění byly akrobatické i historické letouny, seskoky parašutistů, bitevník L-39 Albatros i legendární L-200 Morava. Dech se tajil při neuvěřitelných akrobatických kouscích se slavným českým větroněm Blaník. Neméně zajímavá byla také předváděčka vrtulníku francouzské výroby AS 355, který je velmi oblíbený zejména mezi leteckou záchrannou službou.
Ve druhé, soutěžní části (mimo jiné vysílané přímým přenosem na ČT4) se představily světové jedničky v letecké akrobacii. Bohužel těsně před začátkem soutěže se pokazilo počasí a nebe vypadalo na opravdu silnou dešťovou přeháňku, takže značná část přihlížejících raději vyklidila pole (doslova) a navíc se začátek soutěže o něco posunul. Nakonec ale pršelo vlevo, vpravo i za námi, jen nad roudnickým letištěm se mraky rozestupovaly. Soutěž tedy mohla začít. Létala se předem daná sestava s jedním vlastním prvkem. Vzhledem k tomu, že i zde to trochu zavánělo "nymburským syndromem" (všichni létají skoro to samé bez nějakých viditelných rozdílů - kromě vlastní části sestavy), byli jsme zvědaví především na jedinou ženu v soutěži, vítězku z let 1996,1998,2001,2003 a 2005, rodačku z Kazachstánu, nyní ruskou pilotku, Světlanu Kapaninu. Zjistili jsme, že létá stejně dobře jako ostatní (nakonec se umístila na 4. místě) a tím pro nás skvělá air show vlastně skončila. Těšíme se na příště!
Ve druhé, soutěžní části (mimo jiné vysílané přímým přenosem na ČT4) se představily světové jedničky v letecké akrobacii. Bohužel těsně před začátkem soutěže se pokazilo počasí a nebe vypadalo na opravdu silnou dešťovou přeháňku, takže značná část přihlížejících raději vyklidila pole (doslova) a navíc se začátek soutěže o něco posunul. Nakonec ale pršelo vlevo, vpravo i za námi, jen nad roudnickým letištěm se mraky rozestupovaly. Soutěž tedy mohla začít. Létala se předem daná sestava s jedním vlastním prvkem. Vzhledem k tomu, že i zde to trochu zavánělo "nymburským syndromem" (všichni létají skoro to samé bez nějakých viditelných rozdílů - kromě vlastní části sestavy), byli jsme zvědaví především na jedinou ženu v soutěži, vítězku z let 1996,1998,2001,2003 a 2005, rodačku z Kazachstánu, nyní ruskou pilotku, Světlanu Kapaninu. Zjistili jsme, že létá stejně dobře jako ostatní (nakonec se umístila na 4. místě) a tím pro nás skvělá air show vlastně skončila. Těšíme se na příště!
